Černá kočka, bílý kocour (1998)

Černá kočka, bílý kocour je srbský film z cikánského prostředí na břehu Dunaje kombinující prvky absurdní komedie, balkánského temperamentu a romantiky s nádechem magického realismu. Všichni herci jsou nehezcí s vypadanými či zlatými zuby z okolí Skopje a mluví romsky, srbsky a bulharsky, často jazyk střídají. Hudební doprovod v podání gypsypunkové kapely The No Smoking Orchestra dodává filmu rytmus a obsahuje nezapomenutelné písně jako „Pitbull Terrier“ či „Cigi rigi“.Děj:Matko Destanov, drobný romský pašerák, žije se synem Zarem u Dunaje v Srbsku a plánuje ukrást vlak s pašovaným palivem. Pro půjčku navštíví gangstera Grgu Pitiće, ale je podveden kokainem poháněným mafiánem Dadanem, který loupež uskuteční sám. Matko nemůže dluh splatit, a tak Dadan požaduje, aby svého syna Zareho oženil s jeho liliputánskou sestrou Beruškou. Zare však miluje servírku Idu a Beruška touží po jiné lásce, což komplikuje svatební plány. Svatba je chaotická: nevěsta uteče, Zarije a Grga Pitić zdánlivě zemřou, ale později ožijí. Beruška se zamiluje do obra Grgy Velikého, zatímco Dadan omylem vypije projímadlo a skončí v hnoji. Matko a Dadan schovají „mrtvé“ Zarije a Grgu Pitiće na půdu, ale ti se probudí a zjistí, že žijí. Zare a Ida nakonec utečou na lodi do Bulharska s požehnáním prarodičů a svědectvím koček.

Věřte, nevěřte, ale mám za sebou první film od tohodle Kusturici, kterej je asi pojem. O tomhle filmu sem mnohé slyšel i četl, ale nikdy mi nezkřížil cestu, až před Vánocemi roku 2024 jsem se odhodlal. Jakoby nestačilo, že se s romskými spoluobčany denně potkávám na ulici (bydlím totiž u hlavního nádraží :o) ), ale ještě sem si musel prostě cigoše vytrpět dvě hodiny večer v klidu u televize :o). Nutno podotknout, že ti televizní prožívali alespoň krapet pestrý život, než ty před okny (zevl, zevl, zevl = mrtě zevlovat celej den). KAždopádně mě film až tak moc nepobavil. Sice sem se podíval na život k Dunaji, ale že bych se výrazně bavil nebo snad smál, to bohužel nee... Nevím, esi si dám další kousek od týhle režisérský legendy, nevím....

Snažil som sa to pozrieť už 3x, prvé dva pokusy zlyhali (asi som bol ešte mladý), no na tretí som to dal, ale môj názor sa po dvadsiatich rokoch nezmenil, a ani môj vkus. Komédie milujem, hlavne tie z 90-tych rokov, ale toto je mimo môj vesmír. Áno, bol to divoký cigánsky kolotoč, z ktorého si jedine odnášam spomienku na Bubamaru a škaredé zlaté cigánske zuby.

Inspirativní dílo od vizionářského géniaEmira Kusturici, kde střílí každý jen proto, že má zbraň a kde všichni vyjebávaj se vším a s každým, především pak s něčími matkami. Jugoslávie musí být šťastná za svůj kinematografický přínos světu, jelikož s jakou lehkostí a důmyslem dokáží vytvořit takto vynikající dekonstrukciGuye Ritchieho/Quentina Tarantina/Martina Scorseseho, je zkrátka až delikátní práce. Zachytit jednoduchého ducha této nádherné země jediným zaběrem na auto požírané prasetem je zkrátka umělecké dílo a Emir Kusturica by měl být vyvěšený v každé třídě uměleckých škol. Astrýček GrgasDadanem... došla mi slova.

Když si vzpomenu na tento film, mám za to, že to je ten, který definuje tvorbuEmira Kusturicy. Černá kočka, bílý kocour, černej humor. Taková cikánská groteska to je. Všude bordel, postavičky, absurdní situace, sranda. Nejvíc samozřejmě vyčnívá Dadan Karambolo (Srdjan "Zika" Todorovič) s plným nosem koksu a pěstním tancem aka"Ja sam pitbull" "Terier" (v origináleGoran Bregović, ale známe takyverziodDie Antwoord). Legendární. ABranka Katič, ou, srdce mé plesá, když ji vidím, a ještě navíc takhle rozpustilou. AJašar Destanito je snad reinkarnaceJindřicha Plachty, ne? A Bubamara a do toho hudba od No Smoking Orchestra. No takhle originální dílo těžko pohledat. Skvěle jsem se bavil.