Candyman (1992)

Ojjooooj stary Candyman....Ako jeden z mala som mal videorecorder ktory otec zohnal zo zahraničia...a neviem odkial ale tento skvost som som doniesol domov na VHS a všetci to chceli vidiet ale samozrejme že sa nedalo...tak som nasmeroval telku do okna a v nasej predzahradke stalo kopec detí a my sme všetci pozerali Candymana...bali sme sa to potom hovorit....pretože Tony Todd bol naozaj strašidelny a  film mal neskutočne hutnu atsmoferu a dobru hudbu..Samozrejme že je to film z roku 1992 takže nemožeme čakat nejake zazraky...ale scenar bol ozaj dobre napisaný že dokonca aj na horor to davalo zmysel...Za nostalgiu prihodím hviezdu naviac...zasluži si to.

Rewatch 2026:Neprávem polozapomenutý a snad i trochu opomíjený urban legend slasher. On to je slasher jen v pár momentech ale ty vskutku stojí za to. Jsou intenzivní a nepříjemně čvachtavé. Výborně se pracuje s tempem, kde ze začátku jde jen o nevinné sbírání informací. Holky nebojácně navštěvují místa vražd a varování nedbají. Jakmile na scénu nastoupíTony Todd(jeden z nejcharismatičtějších hororových záporáků ..a ten hlas !!!) je v mžiku sranda přejde. Líbil se mě ten sociální přesah nenásilně se s dějovou linkou doplňující. Tísnivě depresivní pocit ghetta a prázdných paneláků, vystrašených lidiček věřících v až moc živé legendy.Candymanje ideální když je venku nevlídně. Do toho se o mě pokoušeli nějaké viry tak jsem si udělal čaj s medem. No a slušně mě zhořknul :)

Skvělý horor. Ne ani tak kvůli úmrtím, ani kvůli krvavým scénářům, které někteří považují v tomto žánru za naprostou nutnost, ale spíše kvůli rozvinutí dobře propracovaného příběhu. Herecké výkony jsou vynikající a scénář je velmi dobře zpracovaný. Občas nevíme, jestli Candyman skutečně existuje, nebo je součástí kolektivní paranoie ztělesněné v mýtu. Opravdu zajímavý příběh, nemluvě o hudbě Philipa Glasse, která filmu vytváří skvělou atmosféru. Pro mě to není jen další film v žánru, ale mrazivá a skvělá kultovní klasika, která se více zaměřuje na napětí a hrůzu z neznáma než na záplavu nesmyslných úmrtí.

Perfektný soundtrack, solídna atmosféra s pár zimomriavkovými momentami a neopozerané prostredie panelových domov. Nečakal som, že ma to bude až tak baviť, a nakoniec príjemné prekvapenie. Príbeh nestavia iba na lacné ľakačky, ale pekne pomaly buduje tajomnú auru okolo postavy Candymana, ktorého poriadne vidíme až v druhej polovici. Tony Todd má svojskú charizmu, no scény, v ktorých už priamo vystupuje, mi prišli trochu krkolomné. Viac mi sedelo zisťovanie záhady ako samotná konfrontácia. Nič to ale neuberá celkovému dojmu. Záver bol výborný a je škoda, že sa o filme až tak nevie. Z 90-kových hororov patrí určite k tým lepším, aké som videl.

Prekvapivo ide o moc fajn záležitosť, ktorá síce má stupídny scenár, ale žánrovo oplýva hodne efektným spracovaním, kde toto ani zďaleka nezanikne pri iných vtedajších ságach typuElm Street, ktoré sú dnes známejšími a divácky obľubenejšími. Film jednoducho musím ohodnotiť z pocitového hľadiska, pretože ma jeho atmosféra pomerne dosť dostala, čo je u snímkoch s týmito prvkami a vlastnosťami trochu nezvyk, pričom práve u tohto až nereálnym javom, pokiaľ sa prvotného dojmu z prečítania si obsahu týka. Pomaly 35 rokov, a stále vie pri vhodných podmienkach úctyhodne fungovať, čo sa u béčkových trápností zas tak často nevidí. A u áčkových práveže tiež len sporadicky.