Nehynoucí láska (1994)

„V uších už jen ticho, přiznej si to, pýcho.“ Málo platné, genialitu Amadea to nemá. Formanův Mozart mě uchvátil, coby živočišný extrovert, jehož komponování i preludování bylo divoce vychechtané a konflikt se Salierim strhující a divácky vděčný. Roseův Beethoven je nám podáván jako nudný introvert, který hudbu skládá jen jakoby omylem, ve volných chvílích, při absenci nějaké (jakékoli) lepší zábavy. Navíc ústředním bodem příběhu je jakýsiSchindlerův seznam, což mě zneklidnilo. Snad jsem ženě nepustil špatný film?! Uf, jen shoda jmen. Až za hrob věrný přítel Schindler má seznam Beethovenových lásek a pátrá, která z nich bude dědit. Což mě moc nezajímalo, neb v závěti jsem zahrnut nebyl. OKÉNKO GENIALITY:[][]Co se zNehynoucí láskydozvíme o Beethovenovi nového? /♪ ♫Na kterém koncertě se profláklo, že je hluchý jako pařez. /♪ ♫Jak často a v kterých ložnicích se maestrovi rozjel zip u kalhot. /♪ ♫O existenci dosud neznámého díla, sonáty „Coucou dans le nid.“ Údajně inspirované záhadou se syno-synovcem coby kukačkou v bratrově hnízdě. [][] Ovšem Gary Oldman zde exceluje, např. v Beethovenově intimní chvilce s hlavou na klavíru. Kvůli němu zvedám taktovku o hvězdu výš. „Plaudite, amici, comoedia finita est.“

Nádherná Beethovenova hudba, vynikající herecký výkon Gary Oldmana, krásné české lokace hrající Vídeň a pod., několik velmi silných momentů, které berou dech - to je tento film. Akorát ta lovestory s Ludwigovou švagrovou je dle mého pitomost, která hodnověrnost téměř životopisného filmu bohužel snižuje. Souhlasný komentář: miccio

Plný počet hvězd dostal film jen a jen kvůli Beethovenově hudbě - a taky Oldmanovu výkonu. Identifikace Nesmrtelné milenky je samozřejmě úplný nesmysl a nikterak originální - mám doma knížku, kde autor došel ke stejné hlouposti. Ale scénárista a režisér v jedné osobě má na básnickou licenci nárok. Při poslechu toho filmu jsem si znovu uvědomil, jaký byl Beethoven génius.

Hodně se tu probírá srovnání s Formanovým Amadeem. Jsem též většinového názoru, že Amadeus je lepší, a to podstatně. Ani jeden z příběhů není přesně podle skutečnosti (Saliery rozhodně nebyl takovej padouch; a švagrová Johanna určitě nebyla tou správnou příjemkyní dopisu, kolem kterého se motá děj filmu o Beethovenovi). Jedná se o "plastický obraz kontroverzního génia, který natáčel režisér a scénárista Bernard Rose v českém prostředí (Praha, Kroměříž, Buchlovice, Jaroměřice)." Ano, Gary Oldman je skvělý, stejně jako Isabella Rossellini či Valeria Golino (kráska z Žhavých výstřelů). Ale Amadeus je prostě Amadeus. Tečka.

Beethovenova "Unsterbliche Liebe" (Nesmrtelná milenka - "Nehynoucí láska"  prozrazuje sice hlubokou ignoranci tématu, avšak jak může být ženská nersmrtelná, nesmrtelná může být jenom láska) je sice perfektně, ale také naprosto unyle natočený film. Beethovenovu hudbu jsem hodně poslouchal v raném mládí; dnes se domnívám, že je to proto, že jsem moc jiné hudby tehdy neznal. Rád jsem si jeho hudbu poslechl ve filmu, protože na Beethovenův koncert jsem od oné doby nešel a jistě již nepůjdu, ani celou jdnu symfonii bych asi nevydržel. - Nedalo mi to a pustil jsem si 'Maria João Pires: Beethoven Sonata n. 32 in C minor, op. 111, II', ale ani to mi už nešlo.