Bylo nás deset (1962)

V  němém úžasu jsem sledoval jak ta vojna byla krásná rekreace plná srandy, zábavy a pěkných děvčat a jak poddůstojníci byly zelenější než lampasáci. Co ovšem čekat od nositele řádu práce a ceny Klementa Gottwalda Kachlíka, stačí se podívat na jeho filmografii, která má asi stejnou "úroveň" jako scénaristy Cirkla. Třešinkou na dortu byl záklaďák Jiří Šlitr, který mohl dělat tátu svému mazákovi Postráneckému. Ach jo.

Hodně je z tohoto filmu cítit, že se uvolňují poměry. Hudba Semaforu je samozřejmě velké plus. Film si tak trochu utahuje z vojny. Podobných komedií se objevilo víc, ale tady zazní řada myšlenek, které jsou pravdivé. Za zásadní považuju třeba i to, že Jaroslav Satoranský je nesmírně vytočený svým velitelem, který celé partě a zvláště jemu dává pořádně zahulit. Klasický zelený mozek, jehož ambice dosahují vrcholné slasti ve chvíli ponižování jiných. Jenže on sám se pak v roli velitele nechová jinak. Tedy, nejprve se o to snaží, ale posléze zjišťuje, že bez disciplíny to nejde. Ovšem vojáci si k němu dovolují to, co by si v reálu nikdy dovolit nemohli. Důležitým prvkem je i nesmírně krásná a sexy Olga Schoberová. Celkově ta základní myšlenka není zcela mimo. Vždyť kolik umělců přiznalo, že se ve službě u armády přidalo do uměleckého souboru, kde měli volnější režim.

Narodil jsem se ve stejnou dobu, jako tenhle film. Chci napsat, že šedesátá léta jsem vnímal, jako skutečně šťastná. Oční linky, minisukně, tupírované vlasy a veselost opanovaly i tenhle film. Tady se nehraje politicky, tady se hraje hudebně a vesele. Pan Kachlík moc dobře zmapoval tehdejší náladu vojenské služby a výkony herců a Olinky "Bérové" jsou skvostné. Hlášky a jemný humor mi tady sedí, je to pohoda. Každý by měl vidět tuhle dobovou výpověď, poučná a nenudí.

"Zčervená, zčervená, když jí hladím ramena,přečetla si někde asi, co to znamená..."Písně Suchého a Šlitra nemají chybu, armádní soubor s pantominou vcelku vtipná záležitost, ale jinak ten celý příběh o partě mladíků snažící si vojenský dril zpříjemnit společným muzicírováním je dost nemastný neslaný. Snad jen Jaroslav Satoránský v hlavní roli mladíka na vojně je vcelku fajn. Ale jinak se nedivím, že třeba vedle Kdyby tisíc klárinetů tenhle film totálně zapadl.

"Len klid, pánovia. Z každej prehliadky mali odjakživa fofry iba velitelia. Nám sa nemôže nič stať." Tak to je velká pravda o vojně. Tady sice zase tak moc nešlo o zobrazení nějakého skutečného stavu armády, ale já jsem se bavil při výcviku, při skoku přes stoicky klidného koně nadél a hlavně při hudebně-pantomimických číslech. Přesto bych asi čtvrtou kapitánskou hvězdu dobrovolně nedával, ale mihla se tam Olga Schoberová a ta by mě potěšila, i kdybych to měl za 730.