Kouzelníkův návrat (1984)

Pohled na konec války v pohraničí. Z různých směrů, pohledů. Na dobu vzniku zajímavé zapojení Ježkových a V+W písniček a úvahy o podnikání, až odsunou všechny Němce. Neokoukané zpestření je Martin Huba v roli kouzelníka... není-li tu ta, kterou mám tak rád, pak mám rád tu, která je tu... asi nechce v hloubi duše vyloženě ubližovat, spíš uhýbat nepříjemnostem příjemnostmi a myslet si své.

Kdo čeká něco ve smyslu Vlaku dětství a naděje,  když je autorkou předlohy Věra Sládková, bude zklamán. Filmu uškodí hned úvod,  který je natáčen viditelně někde nad Libercem a po chvilce se objeví náklaďák pivovaru z Hanušovic. Jinak hodně nepochopitelná postava je neustále skuhrající mladá cigánka, co nakonec udělá nejlepší co může,  jenže s jejím koncem končí i film.

To vůbec nebylo tak zlý, jak se snaží podsunout "oficiální text distributora".  Na to, v jaké době film vznikl, vůbec nejde o černobílý pohled na poválečnou situaci v českém pohraničí... Možná trochu moc postav a trochu moc osudů, ale ono to tam asi tak vypadalo...  Kanyzu a mladé nadšené osídlence bych asi občas vzala něčím po hlavě, ale líbily se mi úvahy místního Němce-antifašisty na téma "Mám zůstat tady, kde budu víceméně jediný Němec, nebo mám být odsunut s lidmi, kteří jsou sice Němci, ale se kterými jsem bojoval"... A zaujal mě kouzelník Martin Huba, z mého úhlu pohledu bezcharakterní hajzl, který vymění svou kouzelnickou pomocnici za Němku, která mu za války zachrání život, aby i ji vyměnil za mladší a méně politicky komplikovaný model...

Tomuto filmu chybí nějaký základní příběh, hlavní dějová linie. Sledují se tu různé postavy, které přišli do pohraničí hned po válce s různými úmysly, ale žádná nehraje úplně hlavní úlohu, takže film nakonec tak trochu vyšumí a začne nudit. Je tu občas i sympatická snaha ukázat obě strany mince ve vztahu k odsunutým Němcům, či že si tam jezdili vykutálení Čecháčci nakrást.

Nebýt kanálu CSfilm, ani bychom nevěděli, jak zajímavé tituly naše kinematografie ukrývá. Nejsou jen Homolkové, Slunce, seno a Slavnosti sněženek. Není třeba se obávat pustit do televize i něco jiného. Kouzelníkův návrat má především vynikající námět. Jeho zpracování není dokonalé, především se mi zdálo, že některé dějové linie šly tak nějak do ztracena. Ale rozhodně se nejedná o film špatný a už vůbec ne podřízený ideologickým požadavkům. Tady dokonce nevystupuje ani žádný komunista. Doporučuji vřele všem, kdo mají zájem a jsou ochotni dívat se i na filmy ze 70. a 80. let, označované paušálně jako ideologicky zatížené, objektivně a bez předsudků. Někdy z toho vyjde docela příjemné překvapení.