Aznavour (2024)

Jméno Charlese Aznavoura mi nebylo cizí a celkem mě překvapilo kolik jeho šansonů jsem znal, ale o jeho životě jsem nevěděl zhola nic a jsem tak rád, že se tvůrci rozhodli jít cestou klasického životopisu a odpustili si pokusy a originální pojetí. Technické stránce není moc co vytknout, atmosféra je fajn a Tahar Rahim v hlavní roli velmi dobrý. V posledních letech se docela často stávalo, že tradičně pojaté životopisy často sklouzávaly směrem k nudě, v případě Aznavoura to ale u mě neplatilo a tu relativní tuctovost mu velmi rád odpustím…70%

Pekný večer v spoločnostiCharlesa Aznavoura-Tahar Ramia jeho krásnych šansónov som si užila. Tušila som, že tento životopisný film sa mi bude páčiť. Pekne pomaly si plynie a rozpráva o Charlesovom talente a húževnatosti, bez ktorej by nikdy nevytvoril toľko krásnych hitov a nedosiahol takú slávu, ako sa mu to nakoniec podarilo. Vzhľadom na jeho zaujímavý a pestrý život, som očakávala väčšiu drámu, ale nesťažujem sa :-).

Tentoživotopisný filmma veľmi potešil. Priniesol celé priehrštie príjemnej hudby, ktorá ma držala v povznesenej nálade počas celého snímku.Charles Aznavourje tu zobrazený od detstva až po starobu, dostaneme prierez jeho životom, aj ukážky jeho tvorby a celé je to prepojené francúzskym šansónom. Keď bol Charles smutný a prežíval trápenia, jednoducho tvoril piesne. Nebral drogy, nebol alkoholik, on bol vlastne workoholik. Bez práce nemohol existovať, a tak písal, spieval, cestoval,... O Aznavourovi som doteraz nevedela vôbec nič, ale film poodhalil jeho súkromie a poskytol zároveň krásny umelecký zážitok.

Tohle se blbě hodnotí... První půlka filmu je dost uspávací a pak se to teprve rozjede. Má-li to být co nejvíce autentické, tak si zcela nejsem jistý správným castingem hlavního protagonisty. Kontrast s EdithPiath a její celkové vykreslení je také zajímavé a svým způsobem možná i kontroverzní. Pokud bych film bral čistě jako studii o osobní odvaze a jití si za svým osudem, tak pak bych musel aspoň hvězdičku přidat.

Je jedno, že ten film není zase tolik originální svým zpracováním (i když montáže plynutí času a scény z prvního sólo turné se mi líbily), protože ten životní příběh Charlese Aznavoura je silný sám o sobě. Plný emocí, krásné hudby, spousty tvrdé práce a umělecké chuti tvořit. Osobně mi připadá velice inspirativní. Připadá mi zbytečné rozdělení do kapitol, protože ty jsou svojí délkou poněkud disproporční. Jsem rád, že tam zařadili scénu z natáčení Střílejte na pianistu, ale je škoda, že vynechali smrt Édith Piaf, která snad musela Aznavoura v osobním životě nějak zasáhnout.