Bob Dylan: Úplně neznámý (2024)

K mému překvapení docela zajímavý a pěkný snímek a písničkáři,o kterém jsem do teď zas až tak moc nevěděl, ačkoliv jeho songy samozřejmě znám.
Zaujalo mě to v podstatě hned a musím říct, že mě to bavilo.
Chalamet hraje dobře a přesvědčivě.
Chvílemi film jako by ztrácí tempo,ale záhy je zase zpět.
Docela dobré i obsazení.
Atmosféra té doby je taky znatelná,i když myslím že to bylo ještě více underground...
Dvakrát mě ty skladby dostaly a to se mi často neděje.
Proto dávám i vyšší hodnocení.
Film dává alespoň mě nějaké emoce.
Je to podařená filmařina, dobře zahraná a autentická.
👍

Na úspěchu a kvalitě tohoto filmu má největší podíl jednoznačněTimothée Chalamet. Jeho ztvárnění Boba Dylana je naprosto přesvědčivé a podle mnoha ohlasů i velmi autentické. O to více výkon imponuje ve chvíli, kdy si člověk zjistí, kolik práce za ním stálo. Na roli se připravoval několik let, naučil se hrát na kytaru i foukací harmoniku a všechny Dylanovy písně ve filmu nazpíval osobně sám. To už je samo o sobě obdivuhodný výkon zralý na Oscara a právě díky němu film funguje mnohem lépe, než by možná fungoval s jiným hercem. Pro mě je Chalamet momentálně bez debat jedním z nejtalentovanějších mladých herců současnosti. Výborně mu sekunduje iEdward Norton, který opět potvrzuje své kvality a dodává filmu další výrazný herecký pilíř. Samotný film už ale není tak mimořádný jako Chalametův výkon. RežisérJames Mangoldnatočil poctivý životopisný snímek, který však funguje spíše jako atmosférický průlet důležitým obdobím Dylanova života a sérií koncertních vystoupení než jako skutečně strhující životopisné drama. Právě tady vidím největší rezervy. Film má své silné momenty, ale kromě hereckých výkonů mu občas chybí výraznější drive a větší emocionální gradace. Místy působí až příliš komfortně a bezpečně. Určitě by mu navíc prospělo i určité zkrácení. Stopáž skoro až dvě a půl hodiny je podle mě zbytečně dlouhá a některé pasáže by šly bez větší újmy vypustit. I přes tyto výhrady jde ale stále o velmi kvalitní životopisný film, který stojí především na fenomenálním výkonu Timothéeho Chalameta. A právě díky němu je film zážitek, který stojí za vidění.75%

Dylan mi ostal aj po dvoch hodinách neznámy. A ani nehodlám ho viac spoznať. Polovica času monotónna brnkačka na gitare, druhá polovica silné sedatívum v šerosvite z cigariet.Timothée Chalametdostal nomináciu na Oscara zrejme za to, že udržal otvorené oči dlhšie ako diváci v sále.#ZobuďteMaKeďDobrnká

Žiaľ, Bob Dylan pre mňa zostal neznámy aj po dopozeraní filmu. Že je to skvelý textár a hudobník som totiž už vedel dávno. Hudobne finále napínavé, ale filmu chýbala hĺbka a sofistikovanejší scénar. Kostýmy, masky, scénografia, kamera a celkovo 60s atmosféra vystihnutá precízne. Mám ale pocit, že aj na to pekné z filmu čoskoro zabudnem.

Film o Bobovi Dylanovi sa nesnaží byť tradičnou biografiou. Namiesto chronologického rozprávania volí atmosféru, energiu a moment, v ktorom sa z mladého Roberta Zimmermana začala rodiť hudobná ikona. Výsledkom je dielo, ktoré pôsobí skôr ako hudobná esej než ako klasický životopis.
Najsilnejším prvkom filmu je výkon Timothéeho Chalameta. Jeho príprava je cítiť v každej scéne — nielen v speve a hre na gitaru či harmoniku, ale aj v spôsobe, akým pracuje s rytmom, frázovaním a Dylanovou charakteristickou „nedokonalou presnosťou“. Nejde o imitáciu, ale o premyslenú interpretáciu, ktorá rešpektuje originál a zároveň má vlastnú identitu.
Film výborne pracuje s hudbou a dialógmi. Má prirodzený tok, ktorý funguje aj vtedy, keď ho človek sleduje skôr ušami než očami. Režijný prístup je civilný, bez zbytočného pátosu, a práve preto pôsobí autenticky. Neponúka odpovede na všetko, ale vytvára priestor, v ktorom sa dá cítiť, ako Dylan hľadal svoj hlas.
Je to film, ktorý si človek vie pustiť opakovane — či už pre atmosféru, hudbu alebo Chalametov výkon. Silný, sústredený a prekvapivo príjemne „počúvateľný“.