Armáda zločinu (2009)

Ponudnělý snímek ve mně nevybudil žádné pocity.1) Na rozdíl od některých komentátorů nepovažuji fakt, že tvůrci poukázali na kolaboraci Francouzů s Němci, za nic mimořádného. Němci našli kolaboranty ve všech okupovaných zemích a v mnoha dalších měli vytvořené alespoň páté kolony. Ano, někde jich bylo více, jinde méně. Ale byli všude._____

2) Za daleko větší problém považuji fakt, že se mě film nijak emocionálně nedotkl. Vzhledem k tématu to je dost podstatné._____

3) Pěkní kluci: 22letý Grégoire Leprince-Ringuet (partyzán Tomas), 28letý Robinson Stévenin (neukázněný partyzán Marcel Rayman).

26.3.2010~Jak daleko jsou lidé ochotni zajít, aby mohli bojovat za své ideály, za to, co cítí, že je správné? Jak daleko jsou lidé ochotni bojovat za zem, která není tak úplně jejich? Ve Francii během druhé světové si mohli nechat o klidu a míru jen zdát. A tak se chopili možnosti jiní, "takyfrancouzi".~ Pokud jste viděli 'Plamen a citron' bude vám ihned jasné, o co tu půjde. V tomhle filmu se seznamujeme s malou částí francouzského odboje. Ale seznamujeme se s ním trochu naruby. Snímek nám totiž ukazuje tu druhou tvář. Tvář, kdy se zbraně chopí Arméni, Poláci, Maďaři, Italové, Španělé i Francouzi a kdy je ukázáno, že se kolaborovalo a ne že ne. Francouzský film ukazující Francouzům, kdo že to byli Francouzi. ~"Thomas Elek, zemřel pro Francii. Emeric Glasz, zemřel pro Francii. Maurice Fingercwajg, zemřel pro Francii. Missak Manouchian, zemřel pro Francii. Joseph Boczov, zemřel pro Francii. Olga Bancicová, zemřela pro Francii. Jonas Geduldig, zemřel pro Francii. Léon Goldberg, zemřel pro Francii."~ Setkáváme se tak s několika rozdílnými rodinami a postavami a jejich údělem i důvody, proč a jak jsou ochotni bojovat proti německé roztahovačnosti. Problémem této "Armády zločinu", jak je Němci pojmenovali, jsou právě Francouzi. Ti, kteří kolaborovali či byli donuceni kolaborovat. A také vnitřní boj se sebou samými o to, zda je odplata a zabíjení tím jediným správným řešením. ~"Szlama Grzywacz, zemřel pro Francii. Stanislas Kubacki, zemřel pro Francii. Marcel Rayman, zemřel pro Francii. Willy Szapiro, zemřel pro Francii. Wolf Wasjbrot, zemřel pro Francii. Robert Witchitz, zemřel pro Francii. Roger Rouxel, zemřel pro Francii. Arpente Avitian, zemřel pro Francii."~ Film líčí útrapy a strasti, duševní pohnutky, mezilidské vztahy, tehdejší dobu a dělá to tak do hloubky, že nudí. Bohužel. V první třetině se neděje prakticky skoro nic, vyjma nástinů příběhu, ve druhé třetině jsme svědky několika chrabrých partyzánských činů, u kterých si dnes, 60 let po válce v pohodlí křesla u televize pomyslíte, zda-li "TO" bylo takhle nutné, nu a poslední třetina vše završuje ani ne tak akcí jako spíše rozuzlením a zamyšlením nad tím, co to bylo za dobu.Žel Bohu, první třetina byla hodně uspávací a druhá dokázala probudit jen občas. Možná je to proto, že se mi do rukou těchhle filmů dostalo za poslední dobu nějak moc a nebo se mi to jen zdá. Ale v podstatě tu není nic, co by dokázalo nějak překvapit, něco, co byste nečekali. A tak tenhle film zůstane zvláštním francouzským zpytováním vlastní historie, ale ničím víc. Škoda. ~"Georges Cloarec, zemřel pro Francii. Spartaco Fontano, zemřel pro Francii. Rino Della Negra, zemřel pro Francii. Cesare Luccarini, zemřel pro Francii. Alfonso Celebatano, zemřel pro Francii. Antonio Salvadori, zemřel pro Francii."~ PS: Díky za to, že se na tohle mohu jen dívat a nebýt přímo v tom.

V České republice je poslední dobou hitem kritizovat svůj národ v ohledu zachování se vůči člověku během 2. světové války. A ono ejhle. Pustilo se do tohoto sebemrskačství i jindy dost nacionalistická Francie. Tenhle film totiž ukázatl Francii z trošku jiné stránky, ze strany židovského odboje, který v Paříži pokoušel osud, až na něj doplatil. Rozhodně je to zajímavý film a má plno silných myšlenek. Hlavně tedy postavení Francie vůči Židům za 2. světové války. Nicméně film byl zpracovaný neuvěřitelně nudně a ta délka byla upřímně obrovským utrpením, což je neuvěřitelná škoda, protože takový námět by se měl vidět v celé Evropě, aby si všichni uvědomili, že jsme jenom lidé a tehdejší doba byla neuvěřitelně těžká, protože všechno souviselo se vším a jedna, i když jen nepatrná zmínka mohla způsobit smrt blízkého a tak dále. Škoda. Nápad ve filmu se mi líbil, být to kratší, tak to zkousnu a nekritizuju to tady tak.

Príbeh vyrozprávaný s veľkou precíznosťou. Ak niekomu chýbala akcia, musí si uvedomiť, že nie každý film z obdobia vojny sa musí nesť v znamení boja. Pre mňa bolo zaujímavé vykreslenie atmosféry, medzi komunistickými odbojármi sa dokonca vyskytli ľudia, ktorí už vtedy nesúhlasili so Stalinovým Ruskom. Chcel som dať výsledných 5, ale odradil ma od toho záverečný komentár režiséra o zmene niektorých udalostí. Myslím, že film takého kalibru by si nemal dovoliť meniť ich i v úcte voči všetkým cudzincom, ktorí bojovali vo francúzskom odboji. Režisér si asi práve túto skutočnosť vysvetlil práve naopak. Ale tento z mojho pohľadu menší nedostatok sa dá prepáčiť.

O moje sladká Francie trpí! Nebýt mé lásky k francouzské kultuře a samotné Francii, hodnocení by bylo daleko horší! Motiv cizineckého odboje v Paříži je tak bohatý a dobře zpracovatelný, ale bohužel potenciál příběhu vzal za své se špatnou režií a ještě horšími hereckými výkony! Vše se točí kolem židovského otázky a cizineckého odboje, který se postupně formuje v malou organizovanou skupinu, která nemá slitování s žádným Němcem...ano, to nezní špatně, jen to provedení...pardon, ale když hodíte granát pod nohy 5- ti Němcům a během dvou sekund nastane exploze a hlavní hrdina stojí od nich na nejvíc 10 kroků a není ani špinavý, zatímco německá hlídka je roztrhaná na kusy, tak si říkáte, někde se stala chyba nebo Armén je nesmrtelný! Dále zpracování výslechů nebo samotné chycení partyzánů bez výstřelu, taky nezní příliš věrohodně! Nebýt dobře vytvořeného francouzského prostředí, které je jediným kladem filmu, nejspíš bych nedokoukal tento snímek! Film sráží dialogy, děsná režie, nereálnost scén a nepříliš herecké výkony!