Anglické jahody (2008)

Celkem slušně zpracovaný a v dnešní době zvláštně relevantní snímek o ruské invazi do Československa. Rozhodně to není perfektní film, zaprvé mi přijde moc dlouhý, což je možná kvůli několika dějovým liniím. Dvě hlavní linie o dezertérovi a letákutvorném otci jsou nejlepší a hezky na sebe navazují, jak dějově tak i tématicky. Linie s postřelený klukem mi ale přišla trochu zbytečná a přišlo mi, že akorát film zpomalovala, nic by se nastalo, kdyby ji celou vystřihli. Prezentace taky měla několik much. Jako celek film vypadá dobře, ale je tam několik scén se špatným osvětlením a spousta nedoostřených záběrů. Herecké výkony byly velmi dobré, ruští herci mi ale přišli trochu dřevění. Hudba od Tomáše Kluse byla výborná, v některých scénách si ale film mohl hudbu odpustit.7/10

Film o jedné z nejrozporuplnějších událostí v našich dějinách je také trochu rozporuplný. Je to bezpochyby tragická událost našich dějin. Už jen proto, že komunismus u nás se demokratizoval. Socialismus s lidskou tváří. Vypadalo to nadějně. Ovšem to co se stalo, zasáhlo do srdcí nejen obyčejných občanů, ale mnohdy i zarytých komunistů. Bohužel tato událost je zde líčena trochu zvláště. Ruští vojáci opravdu neměli tucha, co v Československu budou dělat, pokud vůbec věděli, ve které zemi se nacházejí. Celá řada z nich nechápala, proč je lidi nenávidí. Vlastně to byly také oběti, jak je nám chvílemi správně líčeno. Ale zběhlý ruský voják, který běhá jako šílený ze strany na stranu? A mimo jiné neustále narušuje milostné chvíle dvojici? Protože od momentu, kdy tanky dorazí a ruský voják uteče, jde obsazení Československa tak trochu stranou. Jistě, ještě se prohodí pár slov k politice. Například Viktor Preiss není za své letáky pochválen, ale pak už sledujeme pouze snahu pomoci vojákovi v kombinaci s milostnými problémy. Ani jedno bez špetky humoru, výrazného drama či napětí nemá šanci uspět. Učebnicový příklad toho, kdy ústřední píseň je slavnější než film.

Domnívám se, že Jahody nejsou tak špatné, jak "jsme" jim tady naložili... Ten film je jiný, než na jaké jsme si zvykli... Jsme kovaní Rebely, Lety pod psa a Pelíšky, potřebujeme k tématu (někteří) plno laskavé srandy... Ale znovu musím zmínit, že osobně znám několik velmi rozumných, příjemných lidí, kteří tu dobu pamatují a když viděli prvně Pelíšky, zahanbeni a rozzlobeni odcházeli z kina. Nelíbilo se jim, že tu hrůzu, kterou prožili, může někdo jakkoli zlehčovat. A samozřejmě Hřebejk s Jarchovským nic nezlehčovali, film udělali dobře, jen prostě první dopad na diváka byl spíše komediální. A bohužel u řady diváků přetrval dosud. Kolikrát zírám nad tím, že gró věci absolutně nepochopili a viděli to už 20x... Zajímá je kapr ve vaně a vůbec jim nedochází, co se vlastně stalo. Že ten film byl zrovna o tom. To je smutné. Nám se lesknou v očích slzy, jiný se plácá do kolen... Čili na IQ části národa (obou národů) by se mělo trochu zapracovat a obávám se, že filmy na to nestačí. Jahody jsou jiné, mně se líbily. Možná si je zrovna dneska pustím a třeba se na ně někdo mrknete znovu taky a pak si povíme. ;)

Tak jsem si v den padesátiletého smutného výročí okupace naší země bratrskými vojsky pustil tuhle věc. Moc jsem od ní nečekal. Kvality Pelíšků či Hořícího keře jsem se neobával spíše jsem od toho čekal druhou Operaci Dunaj. A tak nějak to i dopadlo. Celé mi to vyznělo jako takový obsáhlejší díl seriálu Vyprávěj. Retro filmy se musí umět. Není to jen o dobových proprietách, účesech, módě... Jsou filmy kde na to kouknete a hned jste v té době a jsou filmy podobně jako to vnímám u Vyprávěj kde i když máte všechny ty kytičkované záclony, oranžové či bleděmodré kuchyňské linky, cukřenky a sifonové láhve... prostě to není ono. Tady jsem to cítil stejně. Možná o to více, že vlastně nic jiného ani pořádně nešlo sledovat protože herci se doslova filmem ploužili a těch 114 minut okupace bylo fakt dlouhých a především nudných. O co ve filmu jde? Možná budu lehce spoilerovat, ale to nechte být. Tomáš má rád Táňu. Rád by se s ní vyspal, ale Táňa nechce. Je totiž těhotná a s jiným a neví jak to Tomášovi říci. Do téhle šlamastiky aby toho nebylo málo překročí hranice naší země okupanti. Skupinka Rusů dostane za úkol hlídat most v Davli a v té chvilce dojde k několika osudovým střetům mezi vojáky a místními lidičkami... Vypadá to napínavě? Fakt nebylo! U Ivana Luptáka si do teď nejsem jistý zda tak dobře hrál toho svého ňoumu, nebo jím skutečně je. Tomicová neskutečně přehrávala a fakt stačilo ještě jedno filé a šel jsem to vypnout! Jediný kdo trochu zachraňoval herecké řemeslo byl pan Viktor Preiss. Bohužel i on neměl moc prostoru v rámci dost neinteligentního scénáře. Vrcholem všeho byly všechny ty různé pláče zlomených českých lidí, u kterých jsem dotyčným hercům nevěřil ani jedno škytnutí... Tohle prostě nebylo ani drama, ani komedie, ani válečný film... Tohle jak říkám byl prostě díl Vyprávěj ze srpna 1968 z Davle, kde se toho evidentně krom erotického loudění v chatce a jedné podivné přestřelky moc nestalo... Dávám tedy za dvě filé a doufám, že téma srpna roku 1968 se chopí nějaký zručný český režisér a natočí opravdové válečné drama, které si tento milník v dějinách naší země už jen kvůli obětem a perzekuovaným určitě zaslouží. Ty dosavadní české pokusy byly krom Pelíšků fakt spíše hrůza a neumětelství... * *

Jako tradičně okamžitě body dolů za absenci titulků. Tentokrát u ruštiny. Sice se dají sehnat, ale proč si mám já shánět titulky sám? Je to přece český film. No, stejně není nic moc. Většina se odehrává v interiérech s trošku cáklými dialogy. Hlavně ty Tániny vysloveně „řežou“ jak malé trenýrky. Oba hlavní hrdinové mi byli protivní od začátku, takže mi byli v podstatě fuk. Není to špatný film, ale není taky dobrý, a podruhé snad jen v nouzi.