Jak rodí chlap (1979)

Snímek obsahující tři různorodé povídky každá natočená jiným režisérem o tom, jak prožívají narození dítěte otcové. První se odehrává v zasněžených horách, který je pro zajímavost debutem režiséra Zdeňka Trošky, druhý poukazuje na fakt, že během oslavy se takový tatínek může stát i podezřelým z vraždy a třetí je tak trochu moralizační, neboť zde tatínek oslavuje tak dlouho, že ani neví, že ji už manželku s dítětem dovezli domů. Tato povídka se vyznačuje také neobvykle dlouhými záběry. Rukopis každého režiséra je znát a tak se každý příběh ve stylu zpracování viditelně liší.  Příběhy mají v sobě kus reálnosti vedoucí k úsměvu a klasickému ženskému komentáři. “Prostě chlapi!”

První příběh tak nějak kolem mě prošuměl, připadal mi vykonstruhovaný. Jinak upřímně nechápu, proč muži chtějí mít mermomocí kluka, podle mě s holkama je větší švanda, když se tedy správně vychovají. Navíc můj děda taky nevyváděl, měl dcery tři a když mu zlomyslný soused běžel oznámit, že se mu právě narodila čtvrtá, nehnul ani brvou, když tedy vynecháme zlostné šlehnutí očima od pece. Zato druhá povídka, to byla rána přímo mezi oči, která diváka vymrštila do jiných, nám zcela nepochopitelných vesmírů, kde se běžně důlky na bradě proměňují v hrbolaté dětské prdelky. No a příběh třetí... myslím, že to byla Zedníčkova životní role, na kterou se svým vzhledem stoprocentně hodil, z toho týpka bylo člověku zle už po pár minutách.

Povidkovy film Jak rodi chlap se sklada ze tri povidek, vsechny maji spolecneho jmenovatele a to tatinka. S tatinkem se pokazde setkavame v okamzik kdy jeho zensky protejsek privadi ci dokonce uz privedl na svet jeho potomka. Tento okamzik s sebou muze nesti nescetne zajimavych situaci ci zazitku,o kterych nam vypraveji tri povidky . Mne se nejvice libila povidka prvni od rezisera Zdenka Trosky Postovsky panacek z horskeho prostredi.V den kdy se clenovi horske sluzby ma narodit potomek se pro vycisteni hlavy vydava na lyzich v snehove vanici na hrebeny aby do horskych chalup donesl lidem jidlo.Netusi vsak, ze za nim se take vydava Libor,maly klucina ktery uz zna kdo je novy potomek a chce tuto radostnou zpravu sdelit Postovskemu panackovi ,cimz se nam pribeh zamotava, jelikoz zima na horach dovede byti velmi drsna a na lidske osudy se moc neohlizi.

No, ehm, jaksi, dobře no. Nevím, co k tomu napsat. První povídka se mi líbit musela. Hory, vichřice, sníh, to je moje. Děj sice děs, ale budiž. Druhá povídka je hrozně naivní, ale pobavila. Čmaňa v roli opilce...no, zdálo se mi, že zase tak přesvědčivý nebyl.     * A PŮL

Tak nějak , jak to ohodnotil 6thSun , ta poslední s  P.Zedníčkem je nejlepší . Ty putyky , to je prostě nostalgie ,jsem rád , že jsem takové špeluňky ještě zažil , svoje kouzlo to prostě mělo.