Amok (1983)

Bohužel se nepodařilo úplně dobře skloubit příběh vesnického učitele s rasovým podtextem snímku. Vložení důsledků apartheidu působí na několika místech vyloženě nuceně.

Nenápadný marocký snímek zpracovávající velice silné téma. Hlavní lákadlo byl pro mě Richard Harrison, ale ten se objeví tak ve dvou scénách a má dohromady snad jedno rozvité souvětí. Film není primárně o něm, nýbrž o vesnickém učiteli Matthieuovi, který se vydá do hlavního města JAR hledat své blízké, kteří se mu léta neozvali. Průvodce mu dělá jeho přítel a kněz Norje. Matthieu tak odhaluje kontrast mezi jeho představou o státě, ve kterém žije, a krutou realitou apartheidního režimu. Postupně tak začíná sám ztrácet iluze a denodenní násilí a krádeže začne brát jako nezbytnou součást života, což je poměrně zajímavý motiv. Sám byl totiž hned při příjezdu do města okraden. Jeho deziluzi pak podtrhuje jeho věta:"A pak poslouchám kněze, jak jí (Matthieuovu sestru) obhajuje, protože si myslí, že je to normální", kdyžknězprezentoval prodej drog jako jednu z možností jak si přivydělat. Film poodhaluje situaci v různých společenských vrstvách a jejich vzájemnou konfrontaci, avšak hlavní záměr je sledovat dynamiku v té nejnižší - černošské dělnictvo, vesničané, alternativně drobní zloději a prostitutky. Mapování jejich cesty za emancipací plné paradoxů a pokrytectví jednotlivých aktérů pak vede k drsnému konci, které důsledně přebíjí jakékoliv scénaristické či technické nedostatky. Souheil Ben-Barka servíruje surové drama z jednoho z nejznámějších konfliktů, kde nikdo nebyl ušetřen a film končí celkem očekávaným a mrazivým anti-happyendem. Rozhodně stojí za zhlédnutí.(01.08.2025)

Už samotný název filmu předznamenává, že s největší pravděpodobností půjde o buřičský snímek, který se bude ostře vyjadřovat k opresivním praktikám jihoafrického apartheidního režimu. Adaptace knihy Cry, the Beloved Country, kterou už v roce 1951 poprvé zfilmoval britský režisér Zoltan Korda, vyhroceným způsobem rekonstruuje Johannesburg poloviny 40. let. Divák se do nepokoji zmítaného města dostává prostřednictvím venkovského učitele, jenž sem vyjíždí za údajně nemocnou sestrou. Souheil Ben Barka takřka bezvýhradně nabízí optiku původních černošských obyvatel a z okupantů dělá zavrženíhodná monstra. K černohumorné karikatuře se například blíží bílý obchodník s mrtvolami, jehož počínaní a obludně nadsazené vyjadřování nutí diváka k pobavenému zděšení.(20.01.2014)

Amok by mohl být krásným silným dramatem o hrůzách apartheidu a o lidské povaze. Bohužel se tento film snaží příli moralizovat a příliš naznačovat správnou cestu, čímž obírá o diváky o vlastní názor a vnucuje mu ten jediný správný. Přes určitý ideologický podtext je zajímavé sledovat, jak tyto události vnímají sami umělci, kterých se tento problém nejvíc dotýká.(24.11.2013)

Film podávají zprávu o rasistickém uspořádní v JAR – o apertheidu. Civilní příběh venkovského učitele, který se vydá hledat svou dceru a syna do velkoměsta a sám zjistí, že svět, jak ho zná, prodělal šeredné změny.(14.10.2015)