Abhijaan (1962)

Tak jsem viděl další film Satjádžita Ráje a jako obvykle (až na moje první dvě zkušenosti s panem režisérem, kdy jsem si možná na ten hodně cizokrajný styl teprve přivykal?) šlo o úžasně vtahující podívanou. Až po skončení jsem se díky IMDb dozvěděl, žeAbhijaanje film, nímž se značně inspiroval Martin Scorsese směrem k natočeníTaxikáře(přičemž tenhle indický předchůdce se mi rozhodně zamlouval víc), zatímco během sledování se mi vkrádaly na mysl spíše vzpomínky na PanahihoTaxi Teherána to i díky tomu, jakou silně autentickou atmosférou ve mě všechny dlouhé scény jízd hlavní postavy taxíkem i s dalšími cestujícími vyvolávaly. Zvláště ve scénách z divokých indických exteriérů mi tento film i navzdory loudavějšímu tempu ubíhal rychle a působivá, s pomalým propádáváním se do tísně, byla i sociálně politická linka urputného boje hlavní postavy s větrnými mlýny v podobě byrokratických úřadů s přísnými předpisy. Vyzdvihnout musím i výkon Soumitry Chatterjeeho, kterého mě poslední dobou v těchto indických filmech baví sledovat stále víc. A kdyby se film v pár omšele rozplzlých scénách s Narsinghovou ženou moc netáhl, pár nočních záběrů by bylo lépe osvětlených a závěr (leč napínavě rozehraný) nezůstal v posledních vteřinách tak mysteriózně nejasný, razím klidně plný počet.[75%](01.08.2023)