Tady a teď (2018)

Takto nějak to dopadá, když chce někdo dělat v prvním plánu Dobro, a až pak umění. Oblíbený tvůrce Alan Ball, který vytvořil True Blood a Six Feet Under, přišel s novým seriálem Tady a teď napsaným pro HBO o jedné multikulturní rodině. A toto není jen rodina, která chová multikulturalismus v srdci, ona jej chovala i v náručí. „Jsme reklama na otevřenost a progresivnost našich rodičů“, pronáší jedna z postav. A stejné je to s tímhle seriálem. Až na to, že tento blábolivý počin s frázovitými dialogy dělá všem pojednávaným myšlenkám medvědí službu. Mluví o zásadních věcech, aniž by o nich říkal něco podstatného. Pokud chcete chytrý seriál zabývající se moderními kulturními a sociálními identitami, zamiřte jinam.

Dodívala jsem se se sebezapřením jen kvůli mysteriózní lince, o to více mě zklamal tristní rozplizlý závěr...většina postav mě bohužel silně iritovala, nejvíce asi herecký projev Holly Hunter....Celkově divné dialogy, obehraná klišé, snobské starosti...Čím že se to Ramon vlastně živil? Zcela nesrovnatelné s Odpočívej v pokoji.

Snaha o co nejkomplexnější portrét současné Ameriky doplatila na své přehnané ambice, protože v první sezóně nestihla odvyprávět ani desetinu toho, co by chtěla. Seriál, v němž vás alespoň trochu musí bavit postavy a jejich dilemata, nevysvětlitelné mysteriózní podzápletky nebo přemítání o bytí, abyste si jej dokázali užít.

Miniséria, ktorej možno dáte šancu kvôli Timovi Robbinsovi a Holly Hunter. Možno jej dáte šancu kvôli mysterióznej záhade ich adoptívneho syna Ramona. Možno vás prvé diely zaujmú – ó, aká zaujímavá rodina, ktorá si adoptovala tri deti z rôznych chudobných kútov sveta. Lenže potom ich prestanete, hoci sú to len filmové postavy, obdivovať a uvedomíte si, že všetci potrebujú psychiatra. Navyše vo vás ľahko vzbudia pocit, že v tých amerických rodinách je chorá atmosféra. Riešia veci, ktoré sa netýkajú bežného žitia v rodinách, sú to len obyčajní hajzlíci a egoisti. V kuse riešia svoju identitu - dnes je to také moderné. A ešte vás priklincuje záver, lebo ste dúfali, že všetko sa nakoniec logicky vysvetlí.

Filmařsky je to podle mě geniální a dost nedoceněné. Herci hrají jak o život a všechna ta společenská témata společně s tajuplnou atmosférou fungují bezvadně k popřemýšlení o současném světě. Zároveň se seriálu daří vzbuzovat i zvídavost, co se z toho příběhu vlastně nakonec vyklube. Bohužel právě tady nastává kámen úrazu a dost studená sprcha. Po finálovém dílu mám totiž pocit, že jsem jen sledoval skvěle rozehranou hru, kde nic nebylo dotáhnuté do konce, a tak vlastně celé snažení přišlo vniveč. Škoda, tohle je naprosto nechutně podělanej masterpiece.