Řím (2005)

Určitě jeden z nejlepších seriálů s historickým námětem. A to i přesto, že balancuje mezi historickou věrností, fikcí a telenovelou a chyby se v něm dají najít. Osobně mi nevadí, že zůstalo jen u dvou řad. Ostatně už v té druhé bylo znát, že “nehistorickou”, fiktivní linii autoři nastavují dalšími a dalšími spletitými zákrutami, jen aby udrželi divákovu pozornost. Zkrátka - v nejlepším přestat.
To, co se povedlo nejvíc a co seriál dělá životaschopným i po více než dvaceti letech byl kromě výpravy výběr herců jak pro role obou obyčejných vojáků, tak pro postavy hlavních dějinných aktérů. O těch může mít přirozeně každý svou vlastní představu, zvlášť když starověké prameny jsou na popisy skoupé. Do té mé nejlépe zapadl James Purefoy jako Markus Antonius, playboy a poživačník, ale také odvážný a loajální důstojník - pokud měl nad sebou autoritu jakou byl Caesar. Pokud ale byl (po Caesarově smrti) ponechán sám sobě, projevily se jeho horší povahové vlastnosti, i jakési sklony k sebedestrukci, které přispěly k jeho špatnému konci. Uvěřitelný je také Tobias Menzies jako ovlivnitelný a nevyrovnaný Brutus a Max Pirkis jako mladičký Oktavián nadaný neobvyklou sociální inteligencí a politickými schopnostmi - myslím, že mohl ve své roli klidně zůstat i celou druhou řadu.
Asi nejvíc informací máme o Ciceronovi, a to díky jeho dochované, bohaté korespondenci. Z ní přede mnou vyvstává jako inteligentní, sebevědomý, ale také notně domýšlivý politik. David Bamber z něj ale dělá trochu prvoplánově komickou figuru. Caesar v podání Ciarána Hindse je zosobněním autority, mužné atraktivity i politického vizionářství, ovšem z herců, které znám v roli Caesara, Hindse přece jen řadím “až” za Seana Pertweeho. Spíš si ho představuju v Shakespearově hře Julius Caesar - Hindsův Caesar v podstatě nepředvádí jiný než rozvážný, majestátní výraz. I ve výbuších vzteku se jakoby stále drží na uzdě. Scénář mu ani nepředepisuje žádnou bojovou akci, takže vlastně jediný moment, kdy důstojný výraz opustí (pominu-li scénu vraždy), je paradoxně epileptický záchvat… Párkrát mne napadlo, že Ciarán Hinds hraje spíš kontrolujícího se Wellingtona než Caesara -  sám o sobě je jeho výkon skvělý, ale slavný římský vojevůdce prostě musel být temperamentnější a rtuťovitější. V té souvislosti není bez zajímavosti, že mezi herci, kteří v dějinách filmu a televize ztvárnili Caesara, převažují jiné národnosti než Italové…
Pokud jde o římské ženy, o těch máme naprostý nedostatek informací. O Servilii historikové vědí jen málo, o Atii v podstatě nic (neví se ani to, jestli se s Markem Antoniem vůbec někdy setkala). Tvůrci se z ní rozhodli udělat typ nezávislé a vlivné ženy, jimiž některé Římanky z aristokratických kruhů určitě byly (i takový patriarcha jako Cicero se ve svých dopisech v tomto směru párkrát prořekne), ale aby taková “domina” před zraky otroků dováděla ve vlastním domě s židovským koňským handlířem, to je konstrukce dnešní doby, vsunutá za účelem senzačnosti, stejně jako většina ostatních explicitních sexuálních scén. A to přesto, že Řím měl i svou prostopášnou tvář. Mimochodem, když to dovedu ad absurdum, tak Caesarovi a Kleopatře, kteří spolu opravdu měli poměr, tvůrci jejich rozjetý milostný výjev naopak rozstříhali a ještě proložili demonstrací vymyšleného lesbického vztahu mezi Servilií a Oktavií… :-) Za hranou banality je pak představa, že nejslavnější politickou vraždu historie podnítily zhrzené city Caesarovy milenky.
Ale všechny tyto poznámky neovlivňují celkový dojem ze seriálu. Ten odborníka myslím nemůže urazit (nebo aspoň ne moc) a nejeden laik se během těch dvaceti let určitě začal zajímat o to, jak to všechno bylo doopravdy. A třeba začal i historii studovat…

Řím - Hodnocení: 9/10 Řím je podle mě jeden z nejlepších historických seriálů, jaké kdy vznikly a zároveň trochu promarněná šance na absolutní špičku. Na první pohled zaujme tím, jak působí realisticky. Řím tu není idealizovaný ale živý chaotický a často dost velmi drsný, na poměry dnešní seriálové produkce možná až příliš. Máte pocit že sledujete skutečný svět, kde se řeší moc, peníze a přežití, ne jen velké historické události. Velkou předností jsou postavy. Historické osobnosti jako Julius Caesar, Markus Antonio nebo Augustus nepůsobí jako nedotknutelné legendy, ale jako lidé se slabostmi, ambicemi a chybami. Vedle nich skvěle funguje i dvojice Lucius Vorenus a Titus Pullo, která dává celému příběhu osobnější rovinu. Další velkou předností seriálu jsou rozhodně herecké výkony, které jsou naprosto skvělé a celkově casting se velmi povedl. Seriál stojí hlavně na politice a vztazích. Intriky, spojenectví i zrady dávají smysl a nepůsobí samoúčelně. V tomhle směru může připomenout Game of Thrones, ale bez fantasy prvků a s větším důrazem na realitu. Koneckonců oba tyto seriály tvořilo HBO a Řím je tak jakýmsi předchůdcem hry o trůny na kterém si HBO vyzkoušelo tvorbu takto rozsáhlých projektů, což později právě u hry o trůny využilo. Jedinou menší slabinou je druhá řada. Je znatelně uspěchaná a některé důležité události by si zasloužily víc prostoru. Je vidět, že tvůrci museli příběh uzavřít rychleji, než původně plánovali, zkrze na tu dobu ambicioní rozpočet a smůlu v podobě požáru kulis, ale i tak je druhá série velmi vydařilá a někomu může rychlejší tempo seriálu naopak vyhovovat. Dále bych pak možná vytknul že některé opravdu důležité bitvy jsou osekané na minimum a dějí se spíše na pozadí, což ale skrze seriálový rozpočet dává smysl a není se čemu divit. Celkově je ale Řím výjimečný seriál, který nabízí silnou atmosféru, kvalitní postavy a poutavé vyprávění a při nedostatku historických seriálů se rozhodně řadí k tomu nejlepšímu.

Absolutní skvost! Kdybych nevěděl, že tento seriál je 20 let starý, tak po technické stránce bych to v životě nepoznal. Příběh, který sleduje jedno z nejslavnějších období histrorie bez nějakých romantizací, ale tak, jak se vše pravděpodobně stalo. Vedlejší linka dvou přátel, který v životech Caesara, Bruta, Marca Antonia, Cleopatry a Oktaviana sehrají zásadní role, ale přesto před zraky historie zůstávají v anonymitě je rovněž precizní.  Je jen obrovská škoda, že před 20ti lety tento typ seriálů zřejmě ještě nebyl tak standardní jako dnes, v době Her o trůny, Stranger Things, Narcos, Yellowstone, kdy se naopak seriál těží až do maxima a ještě se k němu vymyslí spinof. Tehdy to nejspíš takový zlatý důl nebyl, proto tu máme bohužel jen 2 série. Ta první je opravdu detailní a zobrazuje období zhruba 4 let, ale ta druhá je již trochu zrychlená a zabývá se obdobím 15 let. Přitom se mohlo pracovat podobně detailněji a druhou sérii protáhnout ještě o jednu. Mohlo ale klidně vzniknout i pokračování, které by sledovalo cestu Oktaviana / Augusta. Možná to bylo v plánu, ale to se již nedozvíme. To co tu ale máme je naprosto skvělá podívaná do historie, která napíná a dokáže překvapit. 10 /10 a mohu všem jen doporučit.

Bol som k tomu skeptický. Neviem, či ma neoslovil trailer, ale vôbec sa mi do toho nechcelo. Najprv som to pozeral len tak napoly a popri sledovaní som sa venoval aj iným veciam, čo mi pochopiteľne v neskorších dieloch spôsobilo pekný zmätok. S pribúdajúcimi dielmi som to začal vnímať oveľa viac a začalo ma to baviť. Dopozeral som to s tým, že príbeh je celkom v pohode, len som asi polovici vecí nerozumel, keďže som na začiatku nedával pozor. Po dopozeraní oboch sérií som si povedal, že si to dám ešte raz, no tentoraz poriadne. Vôbec to neľutujem – neskutočne kvalitná vec, autentická postavami aj prostredím. Jediné, čo mi trocha chýbalo, bol priebeh niektorých bitiek, no aj bez toho je to skvelé. Dávam 9/10.

Jeden z mých nejoblíbenějších seriálů. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla a přestala se hroutit z toho, jak se z téměř každého původně celkem příjemného člověka vyvíjí megazm*d. Bavila mě Atia, ztvárněná Polly Walker. Ok, hrála dost afektovaně. Ale dle mého názoru, podpořeného četbou historické fikce i literatury faktu, římské matrony afektované byly. Ale za kámošku bych ji nechtěla. Nakonec si moje nehynoucí sympatie získal jednak římský hlasatel. Ten byl neuvěřitelně kjut. Ale i Pullo. Raye Stevensona miluju už od filmu „King Arthur". A i tady si zahrál vlastně rovného chlapa. Jednoho z nejrovnějších. Žádný velký myslitel, ale přímočarý týpek, věrný až za hrob. A tak jsem po skončení seriálu zamáčkla slzu hlavně proto, že tenhle obrovitý irský chlapík už si žádného správného chlapa nezahraje... Škoda přeškoda...