Odloučení (2022)

Ocení především lidi s bohatými zkušenostmi s korporátním bullshitem, na něhož je zde spousta narážek. Nedoporučuji sledovat ve dne, protože většina scén se odehrává ve tmě, kde sotva něco vidíte. Na druhou stranu ani v noci příliš nepochodíte, protože tempo, dialogy i hudba jsou totálně uspávající. Když přičtu řadu scenáristických berliček, zbydou pouhé tři hvězičky.

Nechám tie štyri hviezdy za prvú sériu, ale... Zaujímavý nápad s rozdelením života jedinca na dva, ktoré sa neprelínajú ani jedinou sekundou. Také dva v jednom. Síce každý život je akoby o polovicu kratší, ale dohromady by sa nič nestalo, keby... Spoiler: Dantovské peklo, problémy, utrpenie, láska, konflikty, ktoré sa nedajú riešiť, pretože jedny končia pri vstúpení do firemného výťahu, druhé začínajú pri vystúpení z neho. Stres, trauma, zúfalstvo z vedomia, že sa s tým nedá nič robiť. Stačilo by sa do práce nevrátiť, len to by o psychickom pekle na pracovisku musel ten druhý, vonkajší, vedieť. Ale keď nevie, nastúpi znova druhý deň do výťahu a všetko pokračuje. Nekonečne sa vlečúci život v bludisku sterilných bielych chodieb, sterilných a takmer prázdnych miestnostiach, bez možnosti zmeny, bez možnosti spojiť sa s tým vonku. Neriešiteľný problém, ktorý sa však vyriešiť musí, inak... Prvá séria ma celkom uspokojila, druhá sa prepadla niekde ku Kafkovi, či Beckettovi s Ioneskom, je to skôr absurdná dráma, niečo pre milovníkov nekonečných záhad bez riešenia na dohľad a užívateľov psychedelických drog. Taká dvojminútová sekvencia, kde sa nedeje nič okrem tlačenia prázdneho vozíka nekonečnými chodbami a návrat s jedným podnosom, nie je to pravé orechové, čo by ma udržalo pri obrazovke. Do šľaka, veď to je ako v hrách Járu (da) Cimrmana - prvok očakávania nasleduje prvok sklamania. Navyše ten nechutný tučniak s večne otvorenou našpúlenou papuľou ma tiež štval. A úplne zbytočná a samoúčelná gay vložka po vzore The last of us. No, Walken už asi fakt dlho nemal do čoho pichnúť. Po ôsmich epizódach druhej série už nemám nervy na dopozeranie a s ľahkým srdcom oželiem tú tretiu. Aby som tomu venoval desať hodín života, to by muselo mať naozaj neskutočnú pointu, aby vyvážila stratu času. A o tom dosť pochybujem.

Tak, přátelé. Už dva dny se vzpamatovávám z jednoho z nejsilnějších filmových zážitků v mém životě. Během snad týdne jsem dvakrát zhlédl obě série seriálu SEVERANCE (ODLOUČENÍ). Neskutečný zážitek, který mě emocionálně roztrhal, požvýkal, vyplivnlu, a to hned několikrát. Naprosto geniální nápad ještě v geniálnějším provedení. Zapomeňte na vše, co jste dosud viděli! Deprese, dojetí, naděje a úžas. To vše tam je. Jestli jste neviděli, okamžitě napravte! Neustále poslouchám finální píseň "The Windmills Of Your Mind" a vracejí se mi nejlepší momenty seriálu. Po dlouhé době měním na ČSFD žebříček nejoblíbenějších seriálů a mám chuť na třetí opakování. Neskutečná podívaná!!! (via FB).

Fajn postavy ku ktorým je ľahké si vybudovať vzťah. Zaujímavá, aj keď dnes už neoriginálna, hlavná zápletka. Zásadné dva problémy, kvôli ktorým to dosť padá. Tak o polovicu prehnaná stopáž (kto má čas 10 minút sledovať ako sa ľudia prechádzajú po bielych chodbách?). Dada-style pridávanie rôznych mysterióznych útržkov/lore. To druhé už robil Lost, a vidieť to znovu a vedieť že to tam smeruje (že sa pravdepodobne nevysvetlí ani polovica vecí) je sklamanie/otrava. Fajn závery sérií...

„Na rezavý gilotině v rámci dobré zábavy oddělím ti ve vteřině tvoje tělo od hlavy!“(Karel Plíhal – Gilotina)Severance je konceptuálně asi nejzajímavější seriál, který jsem za několik posledních oběhů Slunce viděl. Už podle názvu se jedná o seversky chladnou vizi klinicky sterilní blízké budoucnosti, kdy bude v rámci dobré zábavy možné chirurgicky oddělit nejen tělo od hlavy, ale díky technologickému pokroku i své soukromé a pracovní já. Možnost zpracovat podobným způsobem své zaměstnance je dozajista mokrým snem mnohého korporátního hlavouna. A nejen jeho. Vždyť kdo z nás, otroků konzumního kapitalismu, by nechtěl čas od času (vždycky!) hodit v práci svoje soukromé trable za hlavu a mohl se tak plně soustředit jen na svůj džob? A nezní snad někomu možnost nenosit si pracovní stresy domů jako rajská hudba? Na těchto základech můžete stavět více než solidní seriálovou konstrukci, ale tady se to podařilo jen do určité míry. Přestože Severance už ze své podstaty přímo vybízí ke komentování absurdit (post)moderního světa, tematizování lidské osamělosti či rýpání do korporátního systému, ve výsledku se spíš neurčitě rozplizává do více či méně úsměvných hříček (kůzlata, wtf?), kterým však chybí hlubší podtext. Že seriál nedokázal naplno vytěžit svůj potenciál, to bych ještě přežil. Daleko větší problém mám s tím, že první řada končí přesně ve chvíli, kdy dojde k pomyslnému zvednutí opony a všechno se obrátí vzhůru nohama. Nesnáším tyhle proradný cliffhanger techniky a nasralo mě to tak akorát dost na to, abych druhou řadu odložil na neurčito. A při pohledu na její ratingy to bude nejspíš natrvalo...75 %