Rabu šaffuru (2009)

Dost jsem váhal mezi 5 a 4*, ale závěr trochu ztratil, co se mi prve líbilo. Ok. Takto: Doopravdy mě bavilo sledovat, jak se které dvojici bude dařit. Určité chemie fungují, určité ne a fakt, že je někdo pro někoho Nr.1, nemusí znamenat, že to bude platit i u někoho dalšího. Tohle vše bylo super a ke konci se to maličko vytratilo. Nicméně výborný seriál. Spousta vtípků, ale současně je to vážné. ■ Že je Karina kus super charakterové ženy, vím už dávno, vyložené mě však nadchl Hiroshi Tamaki. On je absolutně nehezkej, člověk by řekl, že až ňouma, ale současně dokáže být úplně super chlap a velmi charizmatický. Japan da :). ■ Možná, že časem a po některém dalším vidění, hodnocení zvednu (sorry, ale viděl jsem před pár dny 14 Sai no Haha a to na mě zapůsobilo víc).

Příjemná záležitost, kde mě potěšili především Matsuda Shota a Tamaki Hiroshi. Ale přední je samozřejmě téma příběhu, kde jde o prohazování partnerů s cílem ujistit se, co člověk od vztahu chce a očekává - nutno uznat, že jako námět je to poměrně originální a (jak už naznačil i Vavča) přecházíme zde od vtipných scén k těm dramatičtějším a naopak. Body sráží pouze pomalý rozjezd (první díl) a pak příliš rychlý konec (poslední díl, kde se až zázračně rychle všechno vyřeší), prostředek jsem si však užívala téměř na jedničku. Zbývá mi říct jen jediné:"Yay, panda!"(některé vtipné výroky se zkrátka nedají zapomenout :))~(3,9★)~

Po prvním dílu to vypadalo na pořádnou pitominu jež brzy zaříznu, ale seriál velmi rychle změnil svůj charakter a ukázal i vážnější stránku věci. Potěší mnohé vtípky a narážky, jež jsou naštěstí v titulcích dobře vysvětleny, jinak by je chápal pouze Japonštinu ovládající člověk. Ta podivná směsice postav ale dokáže pobavit a dojmout i bez těchto specialit a neobvyklý program „výměny lásek“ z mnohých udělá jiné lidi jež dokáží otevřít svá srdce i objevit sebe samého. Takže ač to tak nevypadalo, nakonec nejlepší hraný japonský seriál co jsem dosud viděl. Jéj, panda! :-)(28.12.2019)

Všechny postavy byly tak sympatické a ty jejich trable jsem jim věřila. Moc se mi líbilo kamarádství čtyřky z 28. patra, jeji "to nemyslíš vážně Joe!" a jej panda a prostě...paráda. A představa Japonců o velkých ňadrech a svalech je lehce úsměvná. Výborný seriál a na japonskou provenienci i dost otevřený - gayové, nemanželské děti, dokonce i párkrát řeknou slovo sex a líbají se! No líbají, pusinkují, žádné tělesné tekutiny nebo tak, ale jak říkám na Japonce odvážné. Japan da!(20.04.2017)

Japonci dokáží být jak šílení, tak naopak neuvěřitelně lidští a dokazují to dalším seriálem. Rabu shaffuru se zabývá nejen mezilidskými vztahy a hloubkou jejich citů, ale také otevírá spoustu filozofických otázek, s nimiž pracuje mistrovsky. Dokáže též dojmout, pohladit na duši i pobavit neponižujícím humorem. Zajímavá byla hláška k odmítnutí sexu: „Je to jako domácí úkol. Ještě si to musím rozmyslet.“ xD I přes široký rozsah problematiky jenž jsem zmiňoval, se do malého počtu dílů vešla obdivuhodná psychoterapeutická zápletka, s níž bylo nakládáno o třídu výš než v korejské sérii Gwaenchana, Sarangiya. Obzvláště fotograf Ojiro dokázal dosti brutálním způsobem rozebírat ostatní lidi („Odpovězte s úsměvem!“) Nejen Ojiro, ale každá postava má svůj jedinečný obraz nitra a díky bravurnímu scénáři k sobě všichni ve všech výměnách pasují. Hodně se mi líbilo jakým způsobem bylo znázorněné a kladené na důraz, že až potom co přijdeš o někoho na kom ti záleží, tak si to pořádně uvědomíš a že důležitější pro dlouhodobý vztah není láska, ale ta ošemetná chemie. Nicméně samotná láska je opravdu úžasná věc a není správné jí opomíjet.(03.12.2014)