Orenji deizu (2004)

Příjemné dorama o hluchoněmé dívce (ovšem bez zbytečného patosu), o přátelství, o lásce... v hlavní roli skvělá Shibasaki Ko...

Studentské časy, nostalgický feeling a pevná přátelská pouta… tedy pár určujících prvků tohoto seriálu. Nicméně nečekejte odlehčenou zábavu, ale spíš lidské, vztahové drama se špetkou romantiky. Hlavním tématem je vstup do dospělosti a s tím související zásadní životní rozhodnutí, která někdy nejsou lehká. Děj se točí okolo party přátel v posledním ročníku vysoké školy a středobodem je nadaná houslistka Sae – dívka, která bohužel přišla o sluch a bojuje s vnitřní frustrací a pocitem nespravedlnosti. Na tomto životním rozcestí, kde si sama se sebou neví rady, potkává studenta Kaie, který sám řeší svou profesní cestu, ale rozhodne se zároveň této dívce pomoct… Zajímavých a různorodých postav je tady samozřejmě více, každá je trochu jiná a je radost sledovat jejich vztahový vývoj v průběhu jedenácti dílů. Samotná Sae rozhodně není prvoplánově líbivá a milá postava. Naopak je výbušná a sebestředná, což ji ale svým způsobem dělá zajímavou. Snad jen poslední dva díly bylo její chování trochu přes čáru - chvílemi mě iritovalo, jak je sama k sobě neupřímná a chová se vůči okolí naprosto sobecky, především vůči Kaiovi. V globálu ale chválím tuto volbu vytvořit komplexní a nedokonalou hlavní postavu, která rozhodně není stereotypem, jaký bychom si u handicapované postavy představili. Vcelku vzato jde o velmi příjemný vztahový seriál o hledání vlastní cesty životem, což je tématika, která naštěstí nikdy nezestárne. Ještě zmíním, že z malinko podobného soudku je iYume no California– výborný, ale nepříliš známý japonský seriál, kde taktéž hraje Šibasaki Kó, a kde se téma hledání životní cesty řeší ještě o něco více do hloubky.~(4,1★)~(08.03.2024)

Nepatetický seriál na téma překonávání překážek, hledání sebe sama. Naprosto uvolněná atmosféra, netlačí se vůbec na pilu nebo nevydírá. Přesto hodně hřejivých a dojemných momentů, geniální minimalistický OST komorního orchestru, který zařídil Naoki Sato. Hlavní hrdina Hagio Sae (Ko Shibasaki) zápasí se ztrátou sluchu, její sen být virtuózem na violu je pryč a ona musí najít svůj nový smysl života. Naštěstí je po ruce Kai Yuuki (Satoshi Tsumabaki), který má pomoc lidem s handicapem přímo ve svém studijním oboru... Hypnotický seriál, který Vám i přes poklidnou atmosféru nedá vydechnout, protože na každý díl se těšíte, perfektně zvládnutý scénář, rovněž vedlejší postavy, které vytvoří partičku přátel Orange club, která se schází v univerzitní jídelně. Ko Shibasaki podává úžasná výkon, ono hrát tváří přesvědčivě beze slov, dnes už málokdo umí. Hlavní pár má prostě skvělou chemii, celý seriál jede v relativně realistickém duchu a dokáže doručit velké emoce i téma bez toho, aniž by nudil, nebo vytěžoval klišé. Jsem nalomen na pět hvězd a pro okamžitou reprízu...(12.05.2016)

Orange Days je jedno z těch typicky klidných, pomalu plynoucích a velice osobitých dramat, které Japonci umí nejlépe ze všech. Objevuje se zde spousta obyčejných situací a dialogů, které skrze svou sympatičnost nabývají opravdu silného významu. Ačkoliv je děj Orange Days odlišný od Nagareboshi, tak mi jej svou vyrovnaností hodně připomínal. Všem kdo má rád poklidná dramata, tento seriál vřele doporučuji.(10.01.2016)

Nádherný seriál, kde ústřední pár - Shibasaki, Tsumabaki, jsou perfektní ve svých rolích. Seriál mi udělal strašně dobře, přestože je také v pár věcech smutný, tak naprosto postrádá nějakou špinavost a sází spíše na pozitivní věci, Kai je toho jasným příkladem. První díl, ale i následující dva, byly totální špička a ten ty dvě témata co OST k tomuto seriálu má, tak dokázalo vždycky dostat. Jak říkám, nádhera. Speciální seriál, který mě pohladil na duši.(14.06.2015)