Madžo no džóken (1999)

Nějak jsem si pořád nemohla zvyknout na ústřední dvojici, prostě takoví sourozenci. Kromě toho si stále myslím, že Japonci ve svých sedmnácti vypadají daleko mladší, než většina našich deváťáků. Nějak mi to nesedlo. Jinak téma určitě k zahození nebylo. A ten poslední díl...proč většina doramat vše vyhrotí v poslední části?(14.05.2020)

Na začátku je to něco nového, neotřelého, co jsem v dorama ještě nepotkala. A je to zajímavé, kdo všechno jim hází klacky pod nohy a komu všemu jejich vztah otevře oči. Ale potom se motiv stále opakuje, začíná to být průhledné, takže když postavy trpí, já s nimi nikoliv, protože ta bolest nepřijde jako blesk z čistého nebe. Navíc je to nezodpovědné a takový by tento typ vztahu být neměl. Alespoň podle mého mínění. Přesto je dobrý příběh, s dobrým obsazením, s přiblblým koncem. Měla jsem tu velmi ráda maminku Miči, naopak jsem nesnášela mámu Hikara (přiblblo posedlý a slepý - tyhle typy prostě nemusím), ale zřejmě byly tak napsané a probudily emoce, jaké probudit měly. Samotný ústřední pár je zajímavý, ale nevím proč, neseděl mi k sobě nijak výjimečně. Je to drama o zakázaném vztahu v japonském prostředí, nic lehkého, ale je to dorama z kvalitních 90., které se zase tak moc nesnažily poučovat, jako to dělá dekáda následující. Proč ne - směle do toho! :-) Silné 3*.(09.01.2012)

Prostě perfektní srdce rvoucí dramatický/romantický seriál. Kde hlavní roli má dvojka Nanako Matsushima a Hideaki Takizawa, oba podali naprosto úchvatný výkon, co se týče emočního dopadu, byl jsem z toho naměko jako kdysi svého času z Green Rose nebo Snow Queen, ale Japonci jdou na ty emoce přece jenom poněkud jinak, celý seriál se dost realistický, ukazuje nepříjmené skutečnosti o soudnictví, zákonech, psycholozích a společnosti vůbec. Jsou zde navíc povedené vedlejší charaktery, které to celé činí také zajímavějším, ucelenějším. I přes poněkud "skandální a vděčné téma" mi nepřišlo, že by docházelo k nějaké povrchnosti, nebo podbízivosti. Naopak přišlo mi to velmi reálné ať už dějový průběh, perfektní dialogy, vývoj postav. Tohle se skutečně hned tak nevidí. Zejména, když to srovnám s nechutnou propagací konzervativních hodnot a sociálního pořádku japonského, jako je to k vidění zdehttp://www.csfd.cz/film/204890-sore-wa-totsuzen-arashi-no-you-ni/A ještě se musím omluvit, protože Matsushima Nanako pro mě byla původně kdysi jen tou hezkou tváří z GTO, případně filmu Ring, kde mi nepřišlo, že by měla nějaké výrazné herecké schopnosti. Jenže názor jsem změnil po seriálu Ice World, a po této sérii jsem si ho potvrdil a říkám, že skutečně hrát umí, patří k tomu nejlepšímu, co lze v Japonsku vidět.. Gomen nasai Nanako-san, honto gomen, kimi wa aistheru, anata wa megami sama:)
Je zde opening srážející do kolen, který nazpívala Utada Hikaru, i hudba uvnitř seriálu se mi líbila, motivy piana, smyčců, někdy poklidné, melancholické, jindy dramatické, povedený ost, byť z hlediska objemu nástrojů je to minimalistická práce.
K seriálu celkově poslední věc, ty devadesátá léta, byla nějaká plodná na skvělé seriály, když to srovnám s poslední dekádou, kde jsou taky povedené pecky, ale není jich zase tolik....(06.04.2010)

Od začátku do téměř samotného konce to bylo za 5* ale ten konec!!! proč??? :-)(23.05.2019)