Žralok v hlavě (2005)

NJN. Jasný. Natočit film o něčem, to je moc práce. Natočit film o ničem, natáhnout ho do nekonečna, tím ničím ho nafutrovat, artově samozřejmě... Zestříháno do 15-20 minut by to možná smysl mělo. Takhle to spíš vypadá jen na tunel. Dvě hvězdy, jen fousově, a to jen za výborný, leč krátký herecký projev p. Lábuse. I za Kaisera, ale u něho se to díky té délce a motání se dokola hodně rozmělnilo, rozředilo...

Zvláštní, ale zajímavý film o zvláštním, ale zajímavém pánovi. I na Oldřicha Kaisera je toto velmi neobyčejná role, ale podle mě ji zahrál výborně. Děj filmu jsem určitě úplně nepochopil, takže si film budu muset pustit víckrát, i tak v něm ale vidím talent a věci, o kterých by se dalo polemizovat. Prezentace byla moc dobrá, místy se mi zdálo, že se autorka filmu nechala inspirovat Janem Švankmajerem, hlavně co se týče stop-motion segmentů a jistých natáčecích technik. Hudbební doprovod se mi taky moc líbil.8/10

Herecký koncert Oldřicha Kaisera. 🤍 Není to úplně typický film, má to za mě blíž k něčemu děsivě experimentálnímu. Oldřich Kaiser byl hlavní postavou, která byla po celou dobu filmu strašně zvláštní. Tuhle divnou atmosféru čas od času rozbila Jana Krausová ve své roli obyčejné dámy, cenim. Oldřich Kaiser dokázal, že je opravdu polobohem herectví, protože se na něj dalo koukat celý film opravdu s obdivem a slay jeho postava v jeho 50 letech. 😚 Takových lidí, jaké ztvárnil Oldřich Kaiser je všude hrozně moc. Jednoho jsem denně potkávala po cestě domů a upřímně to nebyl moc příjemný zážitek. Než jsem o tom začala přemýšlet a vzpomněla si během filmu na tuhle zkušenost, moc jsem nechápala, proč se mu lidi tolik vyhýbají, vždyť byl přece milej, laskavej a nevypadal ani nebezpečně. 🌝 One man show Oldřicha Kaisera je to absolutně geniální a ocenila bych s ním víc těchto filmů neříkám nic. Je super, že můžeme sledovat, jak skvěle hraje nejen svoje komedianty. :D

Tohle je film, který odněkud někam rozhodně dojít nechtěl, takže to po něm ani není možno chtít. Je to prostě zastavení u jednoho okna, z kterého právě kouká Oldřich Kaiser. Excelentní hudba Jana Muchowa, za kterou dávám hvězdu čtvrtou. Film rozhodně nezatracuji, i když je to kino pro náročného diváka. 70%

Chápu lidi, kterým se film zdá, jako hodně nudný. Kdybych měl film hodnotit objektivně, dopadl by hrozně a dal bych asi jen jednu hvězdičku kvůli hlavní roli. Jenomže mě film tak moc připomíná souseda, který už bohužel není mezi námi, že jsem ho pojal velmi osobně. Je až neuvěřitelný jak moc se mu postava Oldřicha Kaisera podobá. Koukal jsem na film jako na zjevení a přemýšlel, jestli se můj navenek veselý soused také ocital ve stavech, jaký film popisuje. Určitě ano, protože je to až děsivě přesný. Je to důkaz, že takových osamělých postaviček je mezi námi mnohem více, než jsem si myslel. Jak by mohl někdo natočit film zrovna o mém sousedovi. Nemohl. Je to jednoduše v tom, že osudy a chování těchto lidí jsou si velmi podobné. A každý z nás už někdy potkal svého "Kaisera". Ten můj už je pryč a bez něj už to v baráku není ono. Chybí mi jeho přátelský a pozitivní přístup. Kdykoliv jsem kolem něj prošel, zahnal mi všecny chmury, co jsem si přinesl např. z práce. Chybí mi připíjení si na parapetu a hovory o ničem a zároveň o všem. A mrzí mě, že jsem si toho tenkrát víc nevážil. Připíjím na film, který dokázal tak nenuceně proniknout do duše diváka a smekám před herectvím mistra Kaisera.