Zlý dům (1971)

"Kouříte Detvy, že?"Po narodeninovej prepitej noci je objavený mŕtvy oslávenec a postrádaná vkladná knižka. Detektív Postránecký si najviac posvieti na vševediaceho a nevidiaceho suseda/kamaráta Peška a pri pátraní sa pozrieme do dobovej krčmy s harmonikou, varieté s kúzelníkom a barovou kapelou aj na železničnú stanicu. Pomalá zaspatá čiernobiela kriminálka s dobrou atmosférou a skvelými hereckými výkonmi. Môže byť.

Ladislav Pešek se v tom svém "neviditelném světě" pohybuje jako ryba ve vodě. Asi jsem v průběhu filmu i tušil, proč policistům tak dlouho neříkal vše, co věděl. Jeho závěrečný rozhovor ve vlaku s vlastní dcerou (jedna s prvních rolí Elišky Balzerové/Havránkové) byla sice vcelku stručná ale přesto docela emotivní. Čeho jsem si ve filmu dost všímal byla lidová hospodská hudba v těch jednotlivých retrospektivních scénách, která vytvářila takovou poměrně sentimentální atmostéru (jako by to celé nebyla klasická detektivka). Celkově možná spíše průměr ale už jen kvůli vždy milému a laskavému Ladislavu Peškovi zaokrouhluji na čtyři hvězdičky.

Trochu slabší kriminálka s jinak zajímavými herci, kteří ale nedostali moc možností rozvíjet svůj talent - viz Eliška Balzerová. Na začátku Karel Zícha prozradí kriminalistům mnohé, aby jim vzápětí nechtěl prozradit skoro nic. Překvapil mě častý retrospektivní vpád, který ale nebyl nijak naznačen, takže se do něj přešlo čistě střihem, což je trochu škoda. Stejně jako to, když je mluvící postava přerušena střihem uprostřed monologu. Kriminalisté zpočátku docela tápou a nevědí kudy kam. Bez slepého Ladislava Peška by asi byli úplně v lóji. A závěr bych čekal trochu důmyslnější.

Smutný příběh to vskutku byl, smutnější ale je, že samotný obsah distributora je klamavý a je v něm nesprávně uvedeno jméno herečky Balzerové (Havránkové) – která tu hrála dceru Peška nikoli Filipovského. Jinak je to ovšem dost průměrné krimi, které stojí hlavně na výkonu hlavního hrdiny a vyšetřovatele. Dívat se na to i přes pomalejší tempo ale dá, ovšem nic extra.

Československá televizní krimi, jež se zabývá vyšetřováním záhadného úmrtí pana Meduny v jeho bytě zamaskovaném jako otrava plynem. Před svou smrtí se tento důchodce (F. Filipovský) neuváženě vytahoval obnosem na jeho vkladní knížce, která nebyla při ohledání na místě činu dle očekávání k nalezení. Při objasňování okolností a vztahů zemřelého je kriminalistům nápomocen Medunův soused, opuštěný nevidomý a inteligentní senior pan Zícha v podání pana L. Peška, jenž se díky svým tajuplným úvahám dostal do role hlavního podezřelého. V roli mladého uvážlivého vyšetřovatele se představil V. Postránecký, jemuž při odhalování loupežného vraha asistoval M. Masopust. Ve vedlejších rolích se objevila mladá E. Balzerová coby Zíchova dcera, pracující jako kouzelníkova asistentka, J. Skopeček, E. Jiroušková a J. Pokorná jako obyvatelé domu, v němž Meduna žil a pochopitelně musím zmínit vždy atraktivní M. Myslíkovou, tentokrát v roli hospodské. Souvislost mezi názvem filmu a příběhem mi zůstala utajena. Závěr kriminálky a usvědčení pachatele mě však nepřesvědčilo, domnívám se, že byly přehlédnuty a nevysvětleny jisté závažné skutečnosti a celkově tak pro mě snímek A. Procházkové navzdory skvělému Peškovi ztratil přidanou hodnotu a propadl se tak do typického televizního krimiprůměru.