Žena v černém (1989)

Po druhém shlédnutí s odstupem pár let, tentokrát obou verzí po sobě v rámci dvou dnů, musím konstatovat, že tato starší verze u mě jednoznačně vyhrává. Sice nedisponuje výpravným filmovým vizuálem, ale musí se spokojit s lacinějším televizním, nicméně zase má sympatičtější herecké obsazení a především logičtější i propracovanější příběh, vedení herců a ponurou, plíživě děsivou atmosféru. Černá dáma se ukazuje téměř od počátku a zdánlivě se tváří, jako by tam být i měla, ale...Postupem času zjišťujeme, že nikoliv. A že tato dáma dokáže být pěkně děsivá, přesto, že ji hraje herečka, která je v civilu velice krásná. Nová verze oproti tomu dámu moc neukazuje, šetří detaily, jenže neumí nastolit tu správnou ponurou až děsivou atmosféru jako verze starší. Navíc trpí všemi možnými neduhy moderních hororů, aniž by je ovšem dokázala využít. Až na pár zákeřných lekaček ( bohužel celkem nelogických a samoučelných) nemá v podstatě čím vyděsit. V nové verzi mi též chybí opakující se zvuková smyčka nehody a fonografové záznamy staré paní. D.R. mi do této role moc nesedí a stigmatu Haryho Potera se jen tak nezbaví. A ten konec to bohužel naprosto zabil scénou na kolejích, která je svojí trapností do nebe volající. Geniálnímu zakončení v této původní verzi se nemůže ani zdaleka přiblížit.

Televizní snímek vyprávějící mrazivý příběh ze staré Anglie podle knižního románu od Susan Hill, který překvapivě předčí očekávání. Sugestivní atmosféra prastarých anglických sídel, zlověstných opuštěných slatin, hřbitovů a všudypřítomné mlhy, lidské zoufalství a vášně sahající až za hrob. A do toho všeho tajemná a smrtící postava ženy oblečené v černé začínající pronásledovat každý pohyb člověka. A pronásleduje tak dlouho, dokud ho… To všechno po divácké stránce vtáhne do atmosféry tajemství a strachu a nepustí. Snímek je mistrovskou ukázkou staré filmové školy, kdy vznikaly atmosférické filmy bez pomoci složitých vizuálních efektů. Příběh je pevný jak skála a je skvostně podpořen naprosto dokonalou výpravou. Tohle se dnes prostě už nevidí. Děj po celou stopáž v sobě nese děsivost a strach a naprosto depresivní atmosféru. Tvůrcům se podařilo vymezit se hluchých míst a rušivých zbytečností. S nadpřirozenem se tu pracuje opatrně a velmi skvostně. Tohle je zkrátka horor s velkým H, kdy je hrůza držena i bez pomoci dnes tolik populárních lekaček a hektolitrů krve. Na televizní film mistrovské dílo, které by mělo patřit do zlatého televizního fondu.

Toto som dlho chcel vidieť, nakoľko remake a jeho sequel/rip-off ma relatívne bavili. A samozrejme aj kvôli kurióznemu faktu, že titulnú rolu v origináli z roku 1989 hral Adrian Rawlins, ktorý neskôr stelesnil (vo flashbackoch) otca Harryho Pottera, hviezdy neskoršieho remaku. Niektoré veci nevymyslíš, to je život. Bohužiaľ, originál nie je jedinečný, strhujúci, nezabudnuteľný a už tobôž nie strašidelný. Sám som bol prekvapený, ako málo ma bavil a ku koncu ma doslova štval tým, že nie a nie skončiť a pritom sa v ňom nič zaujímavé nedialo. Remake je lepší nielen po hereckej stránke („syn“ prehral „otca“), ale i po stránke strašidelnosti. O výprave nehovoriac. Kým v origináli je to bežná televízna nuda, remake ponúkol podmanivú vizuálnu stránku prekliateho domu a priľahlých močiarov. Takže som rád, že som to videl, kvôli doplneniu si vzdelania. Ale to je asi tak všetko.

Na prvý pohľad fádne televízne spracovanie, nezaujímavé herecké výkony, otrepaný duchársky námet a jednotvárny hudobný podmaz, avšak na strane druhej ide o jeden z najklasickejších hororov vôbec. Tá atmosféra temna, chladu a hrôzy bola zobrazená tak verne, že som bol celý film aj napriek jeho neduhom v napätí, aj keď sa v ňom v podstate nič zásadného s výnimkou záveru nestalo. Ale o čom je vlastne dobrý horor? No o tom, že vás priková ku stoličke a proste sa bojíte. A tu som sa toho dočkal. 70 %

Jedna scéna je zde naprosto k posrání, a to si myslím, že už jsem viděl dost hororů. Na televizní film je vidět, že jsou zde určitá omezení, ale všechna jsou využita ku prospěchu atmosféry. Remake, který byl nedávno natočen, je dobrý, ale stejně tak dobrý je i původní film, který by si zasloužil alespoň televizní uvedení v našich luzích a hájích.