Země jahod (2016)

Príbeh odzrkadľuje kontrasty bežné v ktorejkoľvek krajine sveta – tých, v maringotkách a tých, za hrubými múrmi svojich domovov. Wojtek nie je zlý chlapec, ocitne sa ako podradný brigádnik - zberač jahôd v bohatšej krajine. Naskytá sa nám príbeh nerovnej lásky, tej nežnej, objavujúcej, keď stačí krivý pohľad alebo nevhodne zvolené slová a mladý človek má v sebe zlosť na všetky nespravodlivosti tohto sveta. Film mi pripomína 90-te roky, keď sa nám otvorili hranice a prvýkrát sme sa dostali do západnej cudziny. Maliny s nami oberali aj domáci, ale na rozdiel od nás, ktorí sme si prišli ako študenti si zarobiť prvé vlastné libry, oni to mali ako letný kemp a zárobok im stačil na pivo.

„Zavři oči. Jo, zavři oči. Když seš sama a nikdo tu není. A je tma. Nemyslíš, že někdo stále slyší tvoje myšlenky? I když tu nikdo není?“ - „Ano.“ - „Pak víš, že nejseš sama. Někdo tě vidí.“Sice film vypráví o přezíravosti Švédů vůči Polákům, ale dalo by se to velmi lehce aplikovat i na jakýkoliv jiný východoevropský národ (včetně Čechů). Ale Poláci tomu svým chováním rozhodně nepomáhali, právě naopak. A na pozadí téhle vzájemné nevraživosti a čistě pracovního vztahu (sbírání libovolných plodin) spolu s krédem „Vyděláme si a vrátíme se zpět do Polska, jo?“ začne zakázaná romance. A mě bavilo to velmi opatrné, nejisté a pomalé oťukávání spolu s kulturní i částečnou jazykovou bariérou (ti 2 mají alespoň angličtinu). Jejich křehká, tajná láska musí brzy čelit výzvě, na kterou ještě nejsou připraveni…Závěr byl pěkný, jakkoliv třeba naivní, a divák si může domyslet, jak by to asi pokračovalo, ale sem pasoval. Byl jako z jiného světa, lepšího a hezčího, takového, jaký by měl být, i když není. Proto nebudu tak přísný a dám filmu solidní 4*.

Zaujímavý švédsky film o Poliakoch muklujúcich na plantážach. Téma filmu rozhodne originálna, a podľa mňa to bolo celkovo aj vydarené. Zápletka pôsobila spočiatku prvoplánovo, ale napokon sa to celkom fajn rozbehlo. Postavy poľských "robotníkov" mi moc sympatickí veru neboli, až na Wojteka, ktorý sa bohužiaľ nechal ľahko zmanipulovať kamošmi a dal do stávky prakticky všetko - dôveru rodičov i jeho milej Anneli. Dialógy boli bohužiaľ slabšie, a práve tie mohli film dosť posunúť vpred. Ale na tie 3* to inak celkom bolo.

Průměrné sociální drama, kde dva hlavní protagonisté prožívají milostné vzplanutí. Dějově se nejedná o nic speciálního, jak sociální tak i romantická linie jsou vylíčeny velice šablonovitě bez velkých zvratů. Při sledování jsem neměla pocit, že polští sběrači byli nějakým způsobem utlačováni, jednali nečestně, nedostali vyplaceno, to se mi zdá fér. Švédové se snažili sebekriticky vyjádřit postoj k cizímu národu, ale mám pocit, že se celá kritika vytratila někde v neznámu.

Po dlouhý době zase film, který se mi hodně hluboko vryl do paměti. Líbilo se mi to prostředí a různorodost hlavních aktérů. V málokterým filmu můžete slyšet hned tři jazyky. To mě hodně bavilo. Hlavní herecké dvojici to moc slušelo. Škoda, že to tady na čsfd vidělo a hodnotilo tak málo lidí. O tomto filmu by se určitě mělo vědět víc. Ráda se někdy podívám znovu. 95%.