Závod o slávu (2023)

Ako Lancia Audi porazila. Raz a navždy a naposledy. Posledné auto, čo vyhralo len zo zadným pohonom. To boli ešte časy, kedy si majstrom mohol stať aj pri neúčasti na niekoľkých pretekoch, lebo po blate sa ti nechce jazdiť, čo keby som sa zafúľal? Preteky o slávu, ale skončili pre víťaza nie až tak slávne. Kto si dnes kúpi namiesto Audi Lanciu?

Čekal jsem to lepší, ale byl jsem hodně zklamán....bylo to bez emocí, takové ´bezkrevné´...jakoby si řekl, pojďme natočit film...rychle, ať to máme za sebou. A přitom po té úspěšné vlně filmů z motoristického světa to mohla býr fakt exkluzivní záležitost. Jediné, co kvituji...ale to taky člověk neví, zda bylo v reálu...jsou některé vtipné ´vychytávky´...jako třeba úklid sněhu nebo splnění limitu aut k prodeji... To jsem se úpřimně zasmál...

Každý film o závodění vždy napjatě očekávám a to i když nejsem zrovna žádný nadšenec do aut. PoRivalech,Le MansaGran Turismutu tak máme další snímek založený na skutečnosti, který se tentokrát zaměřil na kategorii rallye. Tradičně je to zpracované velice kvalitně, ale za zmíněnými filmyZávod o slávutrošičku pokulhává, ať už jsou to místy opakující se dialogy nebo tentokrát až moc klasické schéma příběhu vítězů, kdy se těsně v závěru postavy rozhádají, následně udobří a všechno skončí krásným vítězstvím. I vzhledem kRivalůmtu byla navíc přítomnost Daniela Brühla lehce rušivá, protože to pak vypadá že neexistuje moc herců, kteří by mohli hrát Němce spojeného se závoděním. Hodnocení:75 %

Italové a Němci nebyli zapřísáhlými rivaly jen v kopané. V 80. letech totiž vrcholilo soupeření mezi dvěma automobilovými stájemi, které se utkávaly při závodech rallye. Filmem se proplétá interview, při němž protagonista prohlásí, že rallye je demokratická. Tuto „demokratičnost“ ale snímek v žádném případě nedokáže předat. Naopak je natočen odtažitě, stereotypně, nikdy diváku nedá pocítit rychlost, kterou se auta řítí. Reportérka po čase prohlásí: už jsme s vámi nějakou dobu – a pořád tomu nerozumím. Nezkoušejte tomu rozumět, opáčí Cesare. A já s ní souzním! Není zcela srozumitelné, jak funguje bodování závodů či jak jsou trasy dlouhé, což zásadně oslabuje divákovu angažovanost. Jak je například možné, že si Lancia může dovolit vynechat celý závod, a přitom se po dvou dalších dostat opět do čela?
Klademe si otázku, co Cesareho pohání. Kde se bere jeho touha po vítezství? Vždyť opakuje jen motivační klišé ve smyslu: „Smrt se obává těch, kdo ji pronásledují. Nečekáme na ni, ženeme se za ní, a proto nám uniká.“ Naneštěstí tak promlouvá k ženě, jejíž otec zemřel při závodění, krátce poté, co jeden z jeho závodníků leží následkem nehody v kómatu. Unylá režie, scénář tak mechanický, že jej snad psali chlapíci z boxů, a postavy, ztvárněné slavnými evropskými herci, pronášející plamenné řeči, ale skutečná vášeň pro to, co dělají, jako kdyby jim scházela. Tento počin svým tvůrcům filmovou slávu nepřinese. A tomuto sportu se tak ani v nejmenším nepodíváme pod kapotu. Více vrecenzi.

Takhle amatérsky zmrvit takový materiál! Tohle téma by si zasloužilo projekt ve stylu Ford v Ferrari a né tuhle taškařici. Tady by se hodil americký remake, který by mohl dopadnout o poznání líp... Celý tento příběh odvyprávěl skvěle Clarkson během 19 minut (https://youtu.be/6lo4dGTrzr8?si=26lU_UEbXQrmDKiw)