Zásah štěstím (2023)

To hodnotenie ma az boli, kedze Woody je pre mna The Special One. Ostava rovnaky v meniacom sa svete nielen filmu, co kvitujem, ale co z toho!? Ingrediencie su stare zname, ale take prevarene a svojim sposobom az otravne,ze nakoniec sa Maestro rozlucil niecim, co posobi povedome,ale nema to chut, stavu, naboj, hlbku...vlastne co to ma? Posobi to na mna nieco ako Match Point zo second handu... Stale RESPECT kazdopadne:)

Trochu netradiční Woody, poslední.  Ale moc zábavný a dialogově brilantní film, tu francouzštinu jsem si vychutnal. Dobře jsem se bavil, přestože závěr a některé procesy jsou zjednodušené tak, že to až bolí srdce praktického diváka. Jenže Woody je senior a tak mu to odpusťme. Lou de Laâge je fakt moc krásná.

Zásah štěstíje anekdotickou hříčkou, neboli thrillerem na Woodyho klaunský způsob. Klaun klade do středu pozornosti rozdíl mezi niterným naplněním a pouhou (existenční nad-)spokojeností a též rozdíl mezi "rovnoprávností" a majetnictvím ve vztahu. Avšak největším klaunovým skutkem je jeho černohumorná anekdotická tečka za tím vším. Což je vlastně stylové zakončení dlouholeté klaunovy ironické reflexe života člověka. Hlavní postavičkou vtípku starého klauna je Fanny Fournier (Lou de Laâge), žena v luxusu a ekonomickém blahobytu manželství. Avšak někdy stačí nenápadná náhoda a nitro se začne ptát: je to skutečné naplnění? K důležitým postavám patří bohatý a na své cestě za štěstím pevně odhodlaný Fannyin manžel Jean (Melvil Poupaud), Fannyin bývalý spolužák z lycea v New Yorku a spisovatel v naplňování svého nejhlubšího přesvědčení Alain Aubert (Niels Schneider) a Fannyina matička v náhlém znepokojivém podezření Camille Moreau (Valérie Lemercier). Z dalších rolí: soukromý detektiv Henri Delany (Grégory Gadebois), jeho v pátrání jistá a zkušená společnice Joséphine (Juliette Plumecocq-Mech), či kumpáni Jeana na hrubou práci Dragos (Sâm Mirhosseini) a Milos (Jamel Elgharbi).Zásah štěstíje klaunovým pobavením pošetilostí lidskou. Film pobaví, někoho více, druhého méně, ale pobaví. Ke cti starého a zasloužilého klauna.

Tam, kde je láska střídána přetvářkou a štěstí hraje svou roli bez hlubšího smyslu, nám Woody Allen předkládá příběh, jenž voní po podzimním listí pařížských ulic, ale chutná poněkud vyčpěle. Zásah štěstím není špatný film. Stejně jako vztah, který se rozpadá tiše, nenápadně a bez dramatu, má i tento snímek své kouzlo. Dialogy plynou, občas jako šepot milenců, jindy jako duté ozvěny toho, co už bylo v předchozích dílech režiséra řečeno lépe. Herci se snaží svým postavám vdechnout život a právě jejich přirozenost a neokoukanost mě udržela u příběhu až do konce. Zápletka má v sobě příslib ironie osudu, avšak během jejího rozuzlení jsem spíše pokrčil rameny. Atmosféra je křehká jako parfém, který vyprchá dříve, než ho stihnete skutečně vnímat. Když však milujete Paříž, špetku tajemství a dotek náhody, není to ztracený čas. Jen nečekejte zázrak, ale klidný podzimní list, padající do kaluže.

Film jsem si pustila z nudy, omylem, netušíc co to je, od koho to je a dobrých 20 minut jsem si říkala, čím mi je tady ten povrchní styl vyprávění se zazobanými a nesympatickými hlavními hrdiny tak strašně povědomý?? No tak samozřejmě, stačil jediný pohled na csfd a bylo to jasný. Woody si tu opět hraje se svým oblíbeným námětem -peníze a smetánka vs. opravdová láska a chudoba, tentokrát se mu to ale moc nedaří - za mě byla první hodinka čisté utrpění... Pak už je člověk jen zvědavý, jestli to fakt dopadne tak hrozně.Coup de chanceje už celkem klasicky hloupě přeloženo do češtiny, protože předpokládám primárně je myšleno - šťastná náhoda na začátku, ale hlavně závěrem. Třetí hvězdu dávám jen za neskutečnej lochec na konci - ten výraz Jeanovy tchýně.... Bomba :D Aspoň na chvíli zase vykoukl ten starý Woody...