Pozor na Harryho (1997)

Film ma veľmi milo prekvapil.Woodyho Allenanemám extra napozeraného, ale presne do takejto roly by som si ho automaticky dosadil - neurotický, sarkastický, večne zmätený a pritom celkom zábavný. Podľa mňa mu to sadlo ako uliate a celé je to zahraté s ľahkosťou. Film pôsobí ako chaotická mozaika života jedného spisovateľa, ktorý má väčší problém so sebou než s okolitým svetom. Páčilo sa mi, ako sa mieša realita s fantáziou a sebairóniou. Je to údajne jeden z jeho najúprimnejších a najautobiografickejších filmov a na mňa to fakt aj tak pôsobilo.

Tento film je zmatený (kvůli flashbackům), ztřeštěný a jeho hlavní postavou je malý, ukecaný, depresivní a sexem posedlý mužíček s brejličkami, který se živí jako spisovatel. Jeho jméno je Harry Block, je úspěšný, jeho knihy se dobře prodávají, a inspiraci bere z lidí a událostí ve svém životě, což se jim nelíbí, nadávají mu za to a dokonce po něm v jednom případě střílejí.DĚJ: Harry Block(Woody Allen) je neurotický newyorský spisovatel, který čerpá materiál přímo ze svého chaotického života. Na své 48. narozeniny jede na univerzitu převzít čestný doktorát. Cestou ho doprovází jeho bývalá přítelkyněFay(která od něj odešla kvůli jeho nejlepšímu příteliLarrymu), černá prostitutkaCookie(najatá jako doprovod) a malý synHilliard. Během cesty se mu zjevují postavy z jeho vlastních románů (např.Ken a Helennebo jeho alter egoMel), které ho konfrontují s vlastními selháními. Harry navštíví svou sestruDoris, setká se s bývalou ženouJoan(terapeutkou) a jejím synem, a celou dobu řeší své vztahy, židovskou identitu a strach ze stárnutí. Na univerzitě vypráví příběh o muži, který skončí v pekle. Nakonec je zatčen (za únos, držení zbraně a drogy), ale po propuštění se vrací domů a píše další román.ZHODNOCENÍ:Harry je prostě ten typ člověka, který umí fungovat pouze ve světě umění a neumí fungovat v reálném světě. Jsem v hodně věcech podobný jako Harry, akorát nemám ty ženské, jsem osamělý a úspěšný nejsem v ničem, natož tak v psaní novel. Dávám 4*.

Sám Woody uvádí, že se snažil, aby hlavní postavu někdo jiný a nabídl ji mnoha jiným hercům včetně dokonce Roberta de Nira, ale všichni odmítli, až nakonec Woody rozhodl, že si Harryho zahraje sám. No, předávkovaní frustrovaní neurotici s překombinovavými vztahy? To není u Woodyho nic moc nového a já pro něj mám jako osobitého režírujícího herce obrovskou slabost.  Ale sledovat toto hubené roztomilé brejlidlo, jak vyžaduje od prostitutky aby ho (cituji) přivázala, trochu zbila a vykouřila, je fakt trochu divný pocit. Tady jsem snad poprvé narazil na to, že mi bylo ono brejlidlo občas až nesympatické. Z chaotického  vyprávění, ve kterém k hlavnímu hrdinovi promlouvají postavy z jeho povídek mám možná tak stejně chaotické dojmy. U Woodyho mi vůbec nevadí, že se opakuje. Jsou tady opět ty Allenovske potřebné ingredience. Jenže když si to tak vezmu, tak takové  snové zpracování tvurčí krize mě určitě více zaujalo ve Vzpomínkách na hvězdný prach. Tady už za mě Woodymu ten experiment tak nevyšel.Konfrontace s židovskou vírou coby nástrojem svědomí? To zase lépe fungovalo ve Zločinách a poklescích.  Možná to je i frustrací z tehdejší mediální kauzy okolo údajného zneužití dcery Dylan, ale tenhle film je i na Woodyho moc hysterický. A na Woodyho nezvykle vúlgární.  Tady  jeho schopnost pohybovat se okolo choulostivých témat s oným pověstným  vkusem vyjímečně hapruje. Nevím jestli je to jenom kreativními českými titulky (ano, mé nulové schopnosti angličtiny to moc posoudit nedokážou), ale ten film je na nejrůznější vulgarismy celkem bohatý a neužívají si je jenom Woodyho zhrzené uštěkané milenky, které jsou občas až nesnesitelné, ale tentokrát dokonce často i samotný Woody. V této  uštěkané fuckující jízdy občas probleskne starý dobrý Woody ve své nejlepší formě, který mi připomene, proč ho tak uctívám (absurdní nápad s rozzostřeným chlapem) a závěrečná dvacetimutovka už je vyloženě další Woodyho dalším majstrštykem. Asi tak  momentu, kdy se sám Woody začne mlžit a dojde ke krutému prozření, že se předávkoval sám sebou. Pak se ještě musí vyzdvihnout nápadité vykreslení pekla, které je dle Woodyho rozdělené na pět pater podle různých typů hříšníků. A pasáž, ve které se Woody samotným peklem prochází už se dá (stejně jako vzpomínané Vzpomínky na hvězdný prach) představit vyloženě jako sen a za mě možná nepatří k nejpůsobivějších, co jsem u Woodyho viděl. Hlavně když Harry dokáže odpustit svému otci.  A nakonec jsem možná byl (i přes ty občasné rozpaky) rád, že i tuhle postavu si Woody ztvrátnil  sám, protože kdo jiný  by mohl hrát někoho,kdo dává úmění do psaní, zatímco jiní do života? Chlapíka, který nefunguje v běžném životě, ale dokáže to jen v úmění? Konec dobrý, všechno dobré, a tady byl hladící konec se setkáním všech postav kvůli vzdaní holdu autorovi, určitě dobrý dost. Přesto (a už jsem skoro ani nečekal, že to příjde) tohle byl pro mě tentokrát fakt trochu slabší Woodyho a je sranda, že to furt znamená možná i lehký nadprůměr.:D I když nebýt závěrečné dvacetiminutovky bych byl tentokrát mistře, podstatně méně spokojený než obvykle.

"Mel's out of focus, he's soft."Bláznivá komédia s typickou allenovskou smršťou vtipných dialógov, ktorá bola zaradená aj medzi1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Allen tu tak čudne experimentuje so strihom a to až do tej miery, že som si niekedy kládol otázku, či nejde o chybnú nahrávku. Určite ma viac na filme zaujali uletené nápady, ktorými Allen opäť raz hýri, ako sú návšteva smrtky, návšteva pekla, či rozostretý Mel (Robin Williams). Hlavnou postavou je Harry Block, neurotický spisovateľ posadnutý sexom, žijúci v bizarnom svete, v ktorom sú pomiešaní skutoční ľudia s vymyslenými postavami jeho románov (na základe skutočných ľudí)."I like it, a character who's too neurotic to to function in life but can only function in art."

Slabší z produkce WA. Chaotické překlikávání mezi realitou a imaginárním světem Harryho povídek je hodně rušivé. Nevím též, zda jsou záměrem střihy v průběhu dialogu, které působí spíše jako zásek. Harry prostě není sympaťák. Určitě je to vše cílené, ale mně tohle moc nesedlo. Jako velkou perličku beru 2 vteřinovou roli Jennifer Garner.