Zánik samoty Berhof (1983)

Dílo Jiřího Svobody jsem viděl již poněkolikáté. Pět ódy není nutné, to každý soudný uzná a vidí. Až nyní jsem si ale uvědomil docela zásadní věc. Celkové zpracování nekulhá ani po obrazové stránce. Plenéry i natáčení uvnitř domu má vyrovnanou atmosféru. Co je dalším, je to, že tento film byl natočen rok před Amadeem, a zde režisér a kameraman pracovali s přirozeným světlem petrolejek bez zbytečného svícení doplňkovými zdroji světla. Když už, tak naprosto minimálně. Doba to nebyla lehká, a o to více je alarmující nyní, kdy se schyluje ke konci konfliktu na východě Evropy. Chiméry války se podepíší na všech, co přežili. Smutné je, že to nikdo nechce slyšet.  cyglos

Na samotě u lesa s Nemcami na statku v povojnovom pohraničí. Zasedenie dosť pripomína o pár rokov mladší Vláčilov filmStíny horkého léta, na samotu Bernhof však tiene nepadajú, pretože nad ňou žiadne slnko nevychádza. Zabudnite na pátos hrdinstva, vojna tu skončila bez víťazov, od začiatku až do koncaprehrávajú všetci, bez ohľadu na to, či sú Česi, Poliaci, Nemci či miešanci.Atmosfératemná, že by ste ju mohli krájať, ak by ste si dovideli na špičku čepele cez všetku tú hmlu, dážď a noc narúšanú len zábleskami petrolejky a svetlicami (práca Vladimíra Smutného za kamerou, obzvlášť v nočnej scéne, je hodná filmu Hitchcocka). Vidly sú predsalen istejšie... Takéto sa filmy sa už (žiaľ) v dnešných časoch netočia...

Neskutečně tíživý film z pohraničí těsně po válce podle předlohyVladimíra Körnera.Filmově to bylo strohé, což dostalo na stísněnosti pocitů prázdnoty a beznaděje. Výborné výkonyLadislava KřiváčkaaJany Brejchové.Ale ještě nad ně cením výkonPetry Kolevské,která roli dospívají holky zkoušené válkou, smrtí německé matky, zoufalostí a opilostí českého otce, první zamilovaností a nechápání vztahu Češi Němci zahrála bravurně. Jedině snad chování německých kluků mně přišlo podivné, nevím jak jejich hraní zamýšlel režisérJiří Svoboda.

Asi nejlepší režiserův film, Jana Brejchová do té doby výraznější dramatickou roli nedostala. Téma je i po letech bolestivé a Do doby vzniku filmu jsem neměl potuchy, jaká zvěrstva se v Sudetech děla. Režisér Svoboda natočil na tehdejší dobu hodně surový film, pamatuju si, že jsem v kině zavíral oči. Je to Adelheid, Stíny horkého léta a ještě pár podobných filmů, kdy vás bude mrazit.

Hutná atmosféra plná zmaru, špíny, zchátralosti a krutosti. Nezištně vlídných interakcí navýsost pomálu, až žádné. Dojem kazila prazvláštní zápletka s vraždícími pomatenými Němci včetně jejich obsazení. Potěšila naopak přiznaná vícejazyčnost.„Vaše žena byla Němkyně. … Máš ráda kopce, co? … Máš oči jako studánky, to se mi líbí.“