Prokletí domu Hajnů (1988)

Precizní a podprahově děsivá kamera Vladimíra Smutného dělá z tohoto ponurého dramatu absolutní psycho. Také herecké výkony jsou famózní. Ať už Petr Čepek, ztvárňující postavu mlčícího strýce Cyrila, jenž zaujme mimikou tváře, uhrančivýma očima a coby malíř i divokými kresbami z pohledu šílence, nebo Emil Horváth ml., dabovaný Martinem Stropnickým. Ten byl pro tuto roli typově dobře zvolen a svým charakteristickým hlasovým projevem dotvářel postavu Ing. Švejcara. Nejvíc mě však zaujaly ženské postavy, pedantská tetička Valérie Kaplanové a křehká Soňa, ztvárněná Petrou Vančíkovou, která se postupně ponořuje do tenat šílenství s velkou intenzitou a dodává příběhu na přesvědčivosti a výjimečnosti.

Film Prokletí domu Hajnů vidím trochu jako promarněnou příležitost. Vše začíná dobře, až hororově. Podařila se vykreslit atmosféra doslova jako z odlehlého hrabství někde v Anglii. Jenže pak se děj trochu začal motat v kruhu a najednou diváka nemělo moc co překvapit. Vše směřovalo tam, kde se dalo očekávat. Nejprve se strýcem, pak i s manželkou hlavně od chvíle pořízení milenky. Právě atmosféra a Valerie Kaplanová, která se k tématu hodila perfektně, vynikaly nejvíc.

Výborná temná dráma pohrávajúca sa s fenoménom šialenstva, s ktorým je konfrontovaný hlavný hrdina. Najprv len vo forme strýčka Cyrila, no neskôr priamo po svojom boku. Rodina továrnika Hajna totiž v svojom sídle skrýva nejedno temné tajomstvo. Produkcia je vynikajúca a napriek zjavne obmedzeným prostriedkom dokáže vyčariť temnú stiesňujúcu atmosféru zaváňajúcu mysterióznom a klasickými horormi. Pripomína takHerzovuklasikuPanna a netvor. Herci hrajú výborne, takže všetky postavy pridávajú svojím presvedčivým vystupovaním svoj kúsok do temnej mozaiky. 75%

Tohle by bylo možná opravdu lepší na papíře jako nějaká hororová povídka ve stylu E. A. Poa než úplně celovečerák, kde se toho zas tak moc nestane. Na české poměry ve své době to musela být asi celkem pecka. Ve 20. letech 21. století to dnešního diváka asi zas tak moc z trenek nevystřelí. Herecky je to samozřejmě kvalita. Kamera, kulisy a hutná atmosféra potěší, ovšem ten příběh byl na mě moc sporý a nezajímavý. Příkloním se na stranu tří hvězd hlavně za tu řemeslnou stránku. Přesto mám ale pocit, že tomu filmu křivdím a asi jsem na něj nebyla správně naladěná a měla bych mu dát ještě někdy šanci.

Naprosto vynikající psychologický horor, nemám, co bych vytknul. Dnes už celkem neznámá Petra Kolevská  předvádí znamenitý obraz dívky, která se pomalu propadá do spárů šílenství. Naprosto dokonalá kamera, tohle je přesně ten typ filmu, který mě nadchne. Utajený klenot československé kinematografie, která pomalu spěla ke svému konci.