Kráska a netvor 1950 (2010)

.....tie tri obrazy v jednom na TV obrazovke  z možného napínavého príbehu robili z filmu nejakú videoklipovú skladačku....o detektivku-krimi sa nejedná - možno psychodráma....scenár plochý....pomalé-nudné to Beštia z Majora Zemana  proti tomuto bol akčný príbeh....takže Štb za všetkým-ok, ale ak bola tak všemocná čomu som náchylný veriť tak prečo tá pani doktorka bola tak blbá a tajila v 50-tych rokoch list z Nemecka čo určite neušlo nielen okoliu ,ale hlavne tej všemocnej Štb - tak čo bola tá MUDr. ozaj taká krava,že im klamala to očí  ??! ......nečakal som moc, ale nedostal ani to málo.

Velmi zajímavý námět ač trošku připomínající o tři roky staršíSwingtime. S příchodem Tomáše Töpfera na scénu je zaděláno na napínavý psychothriller, který zvláště v některých scénách odehrávajících se v chalupě nezapře, že jeho tvůrcem je Jiří Svoboda. Dokonce se mi v jednu chvíli vybavila scéna z jeho legendárníhoZániku samoty Berhof.

To ma veľmi nebavilo. Lacné, televízne, dosť inscenačné a Mičkovicová dostála menej priestoru než by som si želal. Možno keby pridali scénky s vypočúvaním a eštebákmi, potom by to šlo značne hore. O netvorovi Pilčíkovi som sa nedozvedel skoro nič. Opakované rozdeľovanie obrazu na niekoľko častí nebolo šťastným krokom. Nemám oči ako chameleón.

SPOILER! ---- Václav Šašek a Věra Šašková napsali parádní scénář ve kterém se velkou mírou inspirovali událostmi padesátých let a zejména masovým vrahem Hubertem Pilčíkem. Ten v těch krutých časech kdy nejedna rodina hodlala zaplatit neskutečné peníze za převod a riskovala zastřelení při ilegálním přechodu hranice, vystupoval jako převaděč. V lesích se vyznal a v pohraničí žil. Místo ale aby lidi převedl přes čáru, vraždil je a zahrabával v lesích. Jejich majetek si pan nechával. Uprchlíky nikdo nehledal. V těch časech bylo lepší se k příbuzným co uprchli přes hranici raději nehlásit. Spousta lidí si tak myslela, že jejich blízcí žijí kdesi své spokojené životy a zatím jejich ostatky tlely ještě na české straně hranic v hlukokých lesích kam skoro nikdo nesměl. Spolupráce Pilčíka s STB nebyla zcela jasně prokázána, ale prý měl u sebe speciální povolenky k pohybu v hraničním prostoru. Jelikož skutečně odeslal onen dopis čímž udělal chybu a jelikož se v lesích začaly nacházet mrtvoly, šla po vraždách i klasická kriminální police. Pilčík chycen a uvězněn. Zjistilo se, že znuříval a věznil dvanáctiletou dívku, které na hlavů dával speciálně hlukově utěsněnou dřevěnou bednu aby nebyl slyšet její křik.... Než však došlo na soud, kde by mu stoprocentně hrozil provaz, zpáchal ve vězení sebevraždu. I ona sebevražda má však spoustu ale a tak se spekuluje, že jej STB odstranila sama. Těžko hádat jako roli hrál v jejích tehdejších ,,pastech'' na lidi, kteří se snažili hledat štěstí na té svobodnější straně světa v Bavorsku. Hlavu vraha Pilčíka mají uříznutou uloženou v lihu na soudním lékařství patologického ústavu v Plzni. Kráska a netvor jen klouže po hraně tohoto skutečného příběhu masového vraha. Ve filmu se perfektně podařilo vastihnout dusivou atmosféru padesátých let a to i v první polovině. Někomu to připadalo dle komentů nudné, ale já byl naprosto spokojen. Druhá polovina v hájence je luxusním psycho thriller skoro až horor. Töpfer byl naprosto výborný a fakt z něj šel strach. Issová také skvělá. Jediné co se mi ve filmu nelíbilo byla ,,komixová'' okna ve kterých bylo promítáno několik různých situací na jednou třeba žena jdoucí parkem a ve druhím okně Tatra STB jak ji pozoruje. To tam dost rušilo ten jinak skvělý dobový feeling. Pro mne velké překvapení! Dávám za 4 masti z kostivalu! * * * *

Každý další Pilčík je dobrý. Navíc invenčně pojatá Svobodova stranická katarze hodně potěšila temnou atmosférou a pravdivějším scénářem než třeba Bestie, kde to pochopitelně takhle nešlo a ani se nechtělo aby bylo šlo. Je zbytečné jakkoliv polemizovat, zda tomu takhle opravdu stoprocentně bylo. Jakmile je součástí hry jakákoliv tajná služba jakéhokoliv státu, jakéhokoliv režimu, ztrácí pojem pravda svůj význam, protože tihle jsou tu od toho, aby žádná nebyla. Dle mého jeden z nejlepších Svobodových filmů. Svoboda jako člověk je cenný především tím, že přesto, že je celoživotní levičák, je schopen realistického pohledu na dobu minulou, narozdíl od zapšklých máslohlavců, nesoucích si po celý zbytek života vnitřní, neviditelný cejch kolaboranta a chytajících se stébla vyvinění se, které jim dnešek umožňuje tím, že můžou svobodně házet špínu a vinu na jiné.