Základní instinkt 2 (2006)

Toto je naozaj slabé pokračovanie klasiky Basic Instinct. Sharon Stone sa síce vracia do svojej ikonickej roly a robí to, čo od nej čakáš, ale film okolo nej úplne zlyháva. Kým jednotka mala temnú atmosféru, napätie, charizmu, zvádzanie a silnú vizuálnu identitu, tu z toho nezostalo prakticky nič. Namiesto toho dostaneš slabý scenár, nevýrazné herecké výkony a celkovo prázdny pocit, akoby film len opakoval to, čo už raz fungovalo, ale bez akejkoľvek iskry. Celé to pôsobí ako unavená kópia bez nápadu, ktorá sa snaží ťažiť zo slávy originálu, no neprináša nič nové. Režisér Michael Caton-Jones, ktorý má za sebou aj nepodareného The Jackal, tu opäť netrafil. Výsledkom je film, ktorý pôsobí zbytočne, bez energie a bez dôvodu existovať. Úprimne, oveľa lepšie je zostať pri pôvodnom filme a na toto pokračovanie radšej zabudnúť.

Spíše než do kina by se projekce 2. Basic Instinctu hodila do přednáškového bloku Fuck-up Night, kde úspěšní tvůrci vyprávějí o svých spektakulárně neúspěšných projektech. Film vzniknul pravděpodobně jako výsledek mimosoudního vyrovnání mezi Sharon Stone a studiem MGM, se kterým měla smlouvu, že pokud do určitého období po úspěchu prvního dílu nevznine následovník, dostane to od nich vyplacené v cashi místo potenciálního honoráře za film. Všechno ostatní pak bylo narychlo poskládané tak, aby se splnily podmínky natáčení, na kterém vlastně nikdo nijak moc být nechtěl. Caton-Jonesovi to spadlo narychlo do klína a až během procesu si uvědomil, do jaký kokotiny se to navlík, nicméně zmizet už nemohl, protože by ho dle vlastních slov "užalovali k smrti". Scénář byla narychlo spíchnutá zakázka bez jakýchkoli ambic a co se týče herců, z původně ambiozního castu postupně vycouvali prakticky všichni, kdo měli agenta. Tyhle produkční podmínky se nedají odčarovat ani z filmu, který stál šílených 70 mega, takže to celé vypadá ošklivě, přesvíceně televizně a téměř z každého interiéru lze cítit odcizený, narychlo spíchnutý studiový set. Jak si má člověk všímat pak těch odvážných full frontalů padesátiletých hereček, když mu bere pozornost dvourozměrné panorama města na kulise za nimi?

„Smrť je tu stále, je to jediná ozajstná vec. Možno ešte sex.“ SlováKatky Tramellovej, všemohúcej sexi vražednice a slávnej spisovateľky závislej na riziku, ktoré neustále stupňuje. Nechce nič menej než ovládať druhých prostredníctvom ich neistoty a svojho narcisizmu. ... Druhý film samozrejme nemá to tajomstvo a to čaro kultovejjednotkya za najväčšiu chybu považujem, že hlavného hrdinu akým bolMichael Douglasnenahradili niekým rovnako známym a charizmatickým, ale bezmenným a ľahko nezapamätateľným hercom, no aspoň žeSharonje stále rovnako okúzľujúca a nebezpečná.

Největší smůlou tohoto filmu je to, že existuje jednička. Protože jinak je to fakt dobrý film. Když to srovnám s jedničkou, scénář a děj mi přijde lepší v jedničce, ovšem erotické napětí mezi hlavními protagonisty je určitě lepší ve dvojce. Zjistit si o někom interní informace a pak před ním „machrovat“, co všechno o něm vím, není umění, stejně tak jako ukázat rozkrok slizkým policajtům. U mě asi hraje roli fakt, že David Morrissey mi přišel atraktivnější a ne tolik předvídatelný jako Michael Douglas. Oceňuji i to, že se film nesnažil prvoplánově šokovat krvavými scénami. Bohužel plno lidí dá dvojce nízké hodnocení už jen z principu, že si někdo dovolil sáhnout na Základní instinkt 1. Rozhodně ne proto, že by se jim dvojka nelíbila.

Názornej příklad toho, jak zbytečným pokračováním zkazit skvělej thriller. Příběh je slabej jak moucha, ničím zajímavej, atmosféru a napětí z prvního dílu se snaží dohnat frázema o píchání na všechny způsoby. Dávám 30% a to je ještě polovina za Sharon, na které se tady ta čtrnáctiletá pauza mezi natáčením skoro vůbec neprojevila.