Hodina pravdy (2002)

Ano, můžeme se bavit o tom, že v kontextu doby byl tento kousek poměrně průměrný krimi thriller. Dneska už bych si to ale tvrdit nedovolil. Je vidět, že mistrovské herectví Roberta De Nira v dnešní době není vůbec standard a i u průměrného námětu dokáže vysloveně divy. Právě díky němu jsem se totiž u filmu spíš bavil. A to i přesto, že je tu celá řada nesmyslů a dramat, které z kriminálky dělají spíš rodinnou záležitost. Což vlastně není na škodu, jen si nedovedu představit, že by k tomu newyorská kriminálka tak přistupovala. Každopádně natočeno je to v době, kdy tu New York pořád vypadá sexy a to filmu a atmosféře také prospívá.

Depresivní krimi jakoby z prelomu 80. a 90 let kdesi v NY na Long Islandu: ze slávy Long Beach v 30. až 50. let po několika desetiletích zbývá pouze zmar: vybydlená, opuštěná,  zničená část města, kde se potlouká pár zkrachovanců a fetek. Na to je naroubovahej tragickej tranzitivní příběh: Děda(XY) v padesátých letech unese fakana kvůli výkupnýmu, fakoš zemře. Děda jde na křeslo. Otec(DeNiro) v té době jako 8 letý syn, přijde o otce. Přesto se vypracuje na policajta, detektiva. Před 15 lety opustil svou ženu rajdu i Syna(JFranco). Ten se sjetej zaplete do šarvátky s dealerem a zabije ho. Je na útěku a opouští svého syna, Vnuka(UV). Po Francovi jde nejen policie, tedy i jeho fotr Niro, ale i šéf dealera,  chce 4T USD. Při štáře v doupěti Franca dealer boss zastřelí tlustýho fízla, vina padá na Franca. Jeho žena, taky bejvalá fetka, nechává na krku Dědy jeho Vnuka a prchá. Situace o vině rodiče, kterej opustil syna, se přenáší z D-O na O-S, resp. S-V. Plno emocí,  vět,  frází, us patosu. Docela pruda. Konec ve stylu podzim na Long Beach, nikde nikdo, jen D & V čekají na S, kterej je v kriminále. Neradostné, nudné, utahané. A do toho ještě McDormandová. Fujky.

Vlastně je to dost příšerný a De Nira jsem v takhle hrozný formě ještě asi neviděl (to byla holt taková ta doba, ve který lidi jako Al Pacino brali role ve filmech jako88 Minutesapod), ale to prostupující téma o konci jednoho New Yorku, zde znázorněné tehdejším úpadkem kdysi prestižní rekreační čtvrti Long Beach, tomu dává určitou patinu na kterou se lze alespoň časoprostorově napojit. Nevím jestli to byl záměr, ale z hlediska mužského castingu, zejména policejních rolí, jsem snad nezažil asexuálnější film. Pokud to mělo nějakou souvislost s tím o čem film vyprávěl, tak mě mrzí, že tu nebyly schopnosti vytáhnout do popředí více.

Vzhľadom na celkové hodnotenie CSFD/IMDB, prekvapivo dobrá dráma. Už samotné obsadenie je hviezdne. Robert De Niro, Frances McDormand, James Franco a aj Eliza Dushku mali svoju kariéru už slušne rozbehnutú. Kto však očakáva akčnú kriminálnu jazdu bude sklamaný. Príbeh sa zaoberá hlavne vzťahom otca a syna, ktorého pred rokmi opustil. To, že Vincent je policajt a jeho syn Joey je feták žijúci na okraji spoločnosti je len kulisa, pre drámu dvoch mužov, ktorí by si mali byť najbližší a predsa majú k seba tak ďaleko. Záver síce trocha patetický ale predsa len emocionálne dobre ukotvený takže si 70% zaslúži.

Hodina pravdy je taková průměrná kriminálka, která vlastně ničím extra nevyčnívá. Pachatele od počátku známe a jen sledujeme, jak se vyvíjí vyšetřování. To hlavní, proč se dívat je samozřejmě jméno Roberta De Nira. Film se mj. zabývá vlivem rodičů na pozdější skutky. Zde to souvisí nejen se zločiny, ale i s drogami. Až na jednu výjimku je film hodně přemýšlivý, částečně filozofický, akční scény zde prakticky nenajdeme.