Youth Without Youth (2007)

Nudné, zmätené, nepresvedčivé, extrémne dlhé.Coppolasa celé tri dekády nového milénia prekonáva vo vytvorení čo najviac nediváckeho filmu. Vzhľadom na formu sa na remeslo dobre pozerá, ale vzhľadom na obsah sa pri tom takmer nedá vydržať. Ani celkom neviem o čom to vôbec bolo. FFC sa vtedy po 10 rokoch v ústraní a posledne komerčnom neúspechu sRainmakervrátil ku svojej kariére a vyplodil YWY, ktorý hodnotovo ani existenčne nedáva žiadny zmysel. Chcel som namiesto vrátil napísať pripomenul, ale ťažko sa mohol pripomenúť, keď táto záležitosť nikoho nezaujímala, nezaujíma a ani nebude zaujímať, pretože nie je význam sa na ňu dívať z akéhokoľvek pohľadu. Aj pre filmového nadšenca je to proste len divná strata času.Godfatherje masterpiece, ale to jednoducho nič nemení na tom, že je jedným z najviac preceňovaných režíserov všetkých čias.

Vizuálně přitažlivé a podmanivé, přesto divácky náročné, složité, provokativní, nekomerční, roztržité a těžko uchopitelné, míchající příliš mnoho žánrů s velmi matoucím dějem, na který je velmi snadné rezignovat.Coppolase definitivně rozloučil sHollywoodema velmi specifickým stylem rozmazává sny každodenních obyčejných životů prostřednictvím vizuálních a narativních experimentů, ve kterých hledá filmařské nové způsoby. Esteticky pozoruhodná romance, která svojí podivností spíše připomíná dílo začínajícího odvážného tvůrce, než kultovního režiséraNového Hollywoodu. Záhadné, fakticky neradostné, nesourodé, kýčovité a pohrdající veškerým filmovým konvencím. Film, jehož směr je těžko vysvětlitelný.

Mládí bez mládíje sice s velkou pravděpodobností niterným filmem Francise Forda Coppoly, ale co je to platné? Coppola je výjimečným vypravěčem, ale není psychologem, ani filozofem a nepovažuji ho ani za umělce.Mládí bez mládíse jeví ve svém celku spíše jako úlitba moderním životním trendům, aktuálnímu společenskému vkusu, západní fascinaci východním náboženstvím a mysticismem a jako potřeba sdělit moudrost vlastních zkušeností a pocitů. Mircea Eliade byl religionista a literát, vědec s širokým vhledem do věcí. Podstata člověka nezávisí na myšlení, svět je alogický, láska je iluze k rozmnožování, nekonečná vůle naráží na omezené naplnění, bolest je skutečnou realitou života, slast a štěstí jsou negativním stavem bytí bez přítomnosti bolesti, umění je estetickou útěchou života, niterné popření vůle je etickým vykoupením světa, život ve lži po smrti Boha, velikost řeckého duchu, zprofanovaný pojem nadčlověk, titanismus a zakořeněné morální rozpory. Neznám literární předlohuMládí bez mládía nedokáži posoudit, zda Coppola správně pochopil posvátnost, chaos a kosmos, či jen udělal ústupky tendencím a západním myšlenkovým principům postoje k východní mystice ducha. Hlavní postavou Coppolova uhranutí mysli vznešeností filozofie a východním mysticismem je Dominic Matei (velmi zajímavý Tim Roth), rumunský profesor lingvistiky. Pohrává se s časem, využívají se protiklady a kontrasty, zajímá se o dualismus i dvojznačnost, zkoumá lidskou duši i její věčný zápas s tělesností, pozorují se zářezy do prostoru, mění se pozice, hemží se s podstatou a hledají se nové prostory k pochopení i uchopení. Láska je potřebou i obětí, bolest je inspirací, uspokojení je slabostí i nejpřirozenějším postojem. V Coppolových rukách režiséra je kladen důraz na efektivní formu vyprávění a je nadřazena duchu i metafyzické podstatě. Hlavní ženskou postavou je Laura alias Veronica alias Rupini (zajímavá Alexandra Maria Lara), Dominicova životní láska i prostředek jeho životního bádání. Je milována i zneužívána, je živoucí bytostí i nástrojem k transcendentální zkušenosti a poznání posvátna a dotyku kosmogonie. K výraznějším postavám patří profesor Roman Stanciulescu (sympatický Bruno Ganz), Dominicův lékařský dozor při jeho zotavování i jeho transformaci k vyššímu stupni vědění a myšlení. Z dalších rolí: věrný nacista, Hitlerův pohůnek a lékařsko-vědecký experimentátor, hledající vyšší formu lidského bytí Josef Rudolf (André Hennicke), místopředseda fašistického římského orientální institutu profesor Giuseppe Tucci (Marcel Iureș), indický učenec a svatý muž (Adrian Pintea), snová nejistota a ženský šarm pokoje číslo šest (Alexandra Pirici), americký reportér časopisu Life Ted Jones (Matt Damon), přívětivá a ochotná hotelová recepční (Anamaria Marinca), či překvapený švýcarský policista (Gelu Nitu).Mládí bez mládíje spíše jen filozofickým mámením, zneužívá střet mysticismu s nacistickým peklem a láska je pouze okrajovým motivem. U komentářů nejvyššího hodnocení zarazí sdělení o nepochopení viděného, nechť žije Coppola ze slávy! Coppolova filmová cesta filozofií se vydařila jen na půl, je zdeformována spotřebním stereotypem západní kultury. Coppola je zkušeně efektním vypravěčem, ale není žádným myslitelem a ani jeho nekonečně intimní touha po mládí ve vlastním stáří výsledný dojem nezachrání.

Témata, kterých se autor dotýká (hranice mezi vědomím a snem, rozdvojení mysli, principy orientální filosofie, víra, metafyzika, převtělení, představa návratu v čase-omládnutí i zestárnutí), naznačují jeho ambiciózní záměr. První část filmu je zajímavá, ta druhá jen rozmělňuje. Jako by se lekl, že pro nezasvěceného diváka toho bude příliš, a proto vše jen trochu myšlenkově náročnější podává polopatistickým způsobem a klopotně dovysvětlovává. Uvízl tak někde mezi filmem pro širší publikum a artfilmem.
Filmařsky a herecky velmi dobré. Shoduji se s oceněním 70% jako kritik NYT, jeho názor doporučuji k přečtení.http://www.nytimes.com/2007/12/14/movies/14yout.html?_r=0

Nechal jsem se doslova strhnout, tím úžasným příběhem. Jeden ze zásadních filmů, postavený na skvělém scénáři,
Timu Rothovi a okouzlující Alexandře Marii Laře. Francis Ford Coppola si pravděpodobně splnil sen,
který mám velkou radost, že jsem mohl sdílet. Je to značně mysteriózní, až snová záležitost s výpravným dějem a intelektuálním přesahem. Sedlo mi to, velmi....