One from the Heart (1981)

Coppola mě zklame málokdy, je to výtečný filmař s tak vypilovaným smyslem pro režii, vizuální styl a výstavbu scén, že i tenhle jeho rozporuplně přijímaný kus mě strhl tak, až jsem od něj málem nedokázal odvrátit zrak. Na druhé straně straně chápu ta dobová zklamání, protože po tom, co Coppola nabízel ve filmech ze 70. let, může přechod k muzikálu s tuctovým námětem vyznít přeci jen jako méně výrazný a podivný krok ne-li přímo zpátky, tak minimálně hodně stranou.Jedna od srdcemá naprosto úžasnou práci s barvami v obraze, občas nápaditě tvořenou romantickou atmosféru, fajn ústřední herce i vesměs podmanivou hudbu z dílny Toma Waitse, v níž se (bez přímého zpívání filmových protagonistů) sóla pro hlas Crystal Gayle jako stvořený pro muzikálové kantilény střídají s kontrastně bluesovým písničkářstvím samotného Waitse. Osobitě se mi líbilo pár delších dialogových konverzací, které vytrhávaly ze zasněné atmosféry zbytku, zvláště u temperamentních přestřelek mezi F. Forrestem a H. D. Stantonem. Jenže v celku jde o podívanou, která dokáže upoutat a unášet svou formou, ale zas tolik ve mně nezanechává a obsahově nemá moc co nabídnout, než neobjevnou romantickou historku s náhlým záletem obou partnerů, kteří se nakonec vrátí k sobě zpátky. A taky, mistr promine, pár scén včetně závěru a prvku deště už pro mě zacházelo na hranu menšího kýče. Měl jsem blízko k 4. hvězdičce, ale to by mi takhle formálně vyleštěný film musel nabídnout i cosi navíc, nějaký nečekaný zvrat, jakékoliv další překvapení mimo formu, aspoň myšlenku navíc... a tady mi to cosi navíc chybělo.[70%]

Barová hudba, neóny, farbičky, spievajúci Raul, tancujúca Nastassja. Všetci slúžiaci ako kulisy príbehu, ktorému sa nedarí vyvolať žiadne emócie. Na papieri to muselo vyzerať dobre. Na plátne je to krásne a prázdne zároveň.

Vizuálně a auditivně perfektní, ale dialogy banální a patetické. Obsahově slabé.(max.50%)

Coppola chcel robiť elektronické kino a ovládnuť Hollywood. Prišiel však s patetickou muzikálovou fraškou a zbankrotoval. Hlúpučký príbeh s nevýraznými hercami v hlavných úlohách nemôže spasiť ani orgazmický vizuál či roztomilá Nastassja Kinski. Hudba Toma Waitsa tiež nie je žiadne terno.

Dlouhé. A i kdyby to bylo o polovinu kratší, bylo by to pořád dlouhé... Soundrtrack od Toma Waitse není špatný, ale nějak mi k tomu filmu nesedl.