Vražda! (1930)

Při sledováníVraždy!se celkem jasně ukazuje, které části Hitche bavily a které už tak ne, což ve výsledku vede k poměrně kolísavé kvalitě snímku. Úvodní scéna zločinu a celá následující epizoda soudního dramatu (předjímajícíDvanáct rozhněvaných mužů) je skvělá. Jenže pak začne jeden ze soudců vyšetřovat na vlastní pěst a celý film jde trošku spinkat (Hitchcock detektivky nenáviděl a tahle je navíc celkem předvídatelná). Celá střední část tak má lehce menší spád. Naštěstí se film ve finále probudí a závěrečná cirkusová scéna je opět strhující. Trošku přivírám oko a dávám čtyři hvězdy, protože ty dobré části za to stojí. — Za zmínku stojí i naznačené téma homo-/transsexuality (byť podřízené filmovým stereotypům své doby).

Klasická detektivka ve stylu Agathy Christie a jejích detektivů amatérů. I sir John se zajímá o případ, u něhož byl členem poroty a připojil se k odsuzujícímu verdiktu, i když vnitřně nebyl spokojen s mnoha detaily, které nebyly vyřešeny. A tak se spojí s manželským párem, který ho uvede do společnosti divadelníků a postupně odkrývá pravdu, která zase není tak složitá, ale hezky se to pozoruje. Přišlo mi, že tu nebylo jediné hluché místo a jako detektivka ve starém stylu to fungovalo skvěle.

Hitch byl na začátku roku 1930 zocelený v práci s krimi (po filmechThe LogderaBlackmail) a také už byl vyrovnaný se zvukovým filmem.Murderje přepisem krimi románuEnter Sir John(1928, česky nevyšel) dvojice autorek Helen Simpson a Clemence Dane. S Helen Simpson Hitch spolupracoval opakovaně, nejprve na dialozíchSabotagea znovu si ji vybral jako autorku předlohy pro filmUnder Capricorn. Clemence Dane měla poněkud odlišnou kariéru, ale spolu s Helen napsaly ještě jednu krimi s amatérským vyšetřovatelem -Re-enter Sir John(1932, ale ani ta česky nevyšla). Murder je dobrý film, filmový historici milují scénu s vnitřním monologem, ostatní mohou s klidem sledovat jednotlivé stopy k odhalení pachatele, kterého tentokrát divák nezná od samotného začátku. Herecky kraluje Herbert Marshall, který už byl jednou nohou v Hollywoodu, roztomilá Norah Baring a samozřejmě Una O'Connor. Téma potlačené homo(trans)sexuality by bylo na samostatnou debatu, každopádně i toto bývá součástí analýzy minimálně od 60. letech.

Divadelní hra v divadelní hře odehrávající se na filmovém plátně. Třetí zvukový filmHitchcockase drží v duchu detektivního žánru. Film postaven na předčasném upozornění na viníka, které ale zbytečně narušuje mechaniku napětí, která byla proHitchcockavždycky nejdůležitější prvkem. Filmově přesto důmyslné. Propracovaná hra se stíny, komplexní kamerové záběry a efektivní obrazová symbolika. Vizualizace vnitřních pocitů hlavních aktérů, viz například chůze po koberci, závrať, nebo taktéž vnitřní monolog před zrcadlem, patří mezi prvky, které ve své době nekompromisně vyčnívají z řad klasické kinematografie.Hitchcockse navíc lehce opírá o témahomosexuality, i když opravdu jenom povrchově, ale i tak se jedná o pozoruhodnou ilustraci obsahu jednotlivých vztahů. Nebýt onoho předčasného rozuzlení pachatele, a slabší dynamické části během divadelního konkurzu, kdeHitchcocka filmová technika nebyla plně schopna dodat danému momentu dramatičnost a napětí, jednalo by se o více než pouhou skvělou filmovou předzvěst do budoucna.

Film sa venuje prípadu, ktorý je na dobu vzniku zaujímavý, len akosi nám je z neho málo prezrádzané. Na vytvorenie celkového obrazu, že o čo vlastne ide, sa dáva slabý dôraz. Snímka sa pohráva s filmovou formou, či už sa bavíme o myšlienkach sira Johna, no hlavne prístupe v závere kde nám neboštík nechá odkaz, ktorý slúži ako detektívova záverečná reč. Na snímke vidno, že sa hlavne v scénach sedenia poroty improvizovalo, niektoré prejavy porotcov sú fakt tupé. Taktiež návšteva sira Johna vo väznici keď došiel pozrieť odsúdenú, isté pauzy v ich prejavoch možno pričítať tomu, že akoby hľadali čo múdre povedať. Každopádne ako aj Hitchcock sám poznamenáva, detektívky sa mu nikdy neľúbili, lebo všetko prezradili až na konci. Tento kúsok je čo sa týka indícií k vrahovi prostučký a divák si poľahky spája videné a zistené informácie, no vysporiadanie sa so situáciou a samotné "zúčtovanie" v závere je hodné obdivu.