Vítr v kapse (1982)

Čtyři hvězdičky jsem nedal jen proto, že nesnáším Michala Davida. Většinu nízkohodnotících pak podezřívám, že ten film za a) buďto ani pořádně neviděli nebo za b) že nesnášejí toho klauna ještě víc než já. Jinak Zora Keslerová tady s přehledem ukázala, že je zatraceně sexy i v montérkách. Která jiná herečka by to o sobě mohla s klidem prohlásit?

Já nevím, já mám prostě pro tyhle staré filmy slabost :D nevadí mi herecké obsazení, nevadí mi písničky Michala Davida ...líbí se mi ta náladička, kdy sledujeme dva mladé kluky po maturitě zařazené do fabriky v Plzni, práce je nebaví, vztahy se jim taky nedaří navazovat stabilní ...a ještě je nad nimi bubák s názvem "vojna" :)

Scénář typu "o něčem se bavit musej" místy opravdu rozesměje. "Přeměříme to ještě jednou nebo?"  a "Jak to děláš s holkama ty? - Normálně, no."  Pár věcí se ale daří překvapivě na jedničku, bonžórno Augusta je naprosto vynikající a svérázná postavička, Vaculík i Tofi paradoxně i přes ten velescénář vůbec nehrají svý party špatně a ty frajírky se sny jsem jim žral a socialistické reálie jsou v tomhle podání prostě nostalgií jako sviň. Po tý šedivý nudě bez technologií se mi třeba stýská čím dál víc. A konec se Soukupovi prostě fakt povedl, už jen za ten za čtyři.

Dva největší frajeři Tofi a Vaculík bojují se socialistickou šedí a k tomu jim vyhrává hitmaker Štancl. Vítr v kapse stvořil ikony 80. let a princezna Andrlová je dokonalou odzobou celého bolševického panoptika kolem. Dělníci v továrně se jen flákají a ti odvážnější chrápou na hazjlech. Buongiorno, jedno morfium!

"Na moře, takový nápady..." "Kdyby ses držel fabriky a nelítal v oblacích, uděláš líp!"Vaculík s Tofim nastupujú po škole do prvého zamestnania v reálne socialistickej fabrike, kde sa s pracovným nasadením nikto nepretrhne, na šedých stenách visia heslá asi ešte z 50. rokov, ktoré našim hrdinom pridajú asi toľko nadšenia ako optimistický dychovkový pochod k extra sobotnej pracovnej smene. Celkovo to vyzerá, že sa počas pracovnej doby len zašívajú, posedávajú medzi sústruhmi, potulujú sa po vonkajších zákutiach plných hrdzavého odpadu a vymýšľajú vtípky na zahnanie osemhodinovej nudy. Z bezútešného prostredia unikajú do snov o Paríži a námorných plavbách. O nič viac pozitívnejšie nepôsobí ani svet mimo fabriky, ulice sú plné lešení a obchody ľudí stojacich fronty na nedostatkový tovar, napríklad menčester. Hudobnú zložku obstarávajú Nonstop Michala Davida a v osemdesiatkových filmoch režiséra Soukupa obvyklé anglické verzie domácich hitov, určené na takzvané exportné albumy. Za solídne herecké výkony (Sagvan tu ešte nie je úplne ten arogantný frajer z neskoršieho obdobia), celkom zaujímavý príbeh a zachytenú atmosféru doby film fasuje štyri solviny."Tak vidíš, že to pude! Já si taky kolikrát myslel, že už to dál nepude a dycky to nějak šlo! Dycky!"