Vinou lásky (2011)

Sion Sonoje režisérom, ktorý sa vo svojich filmoch nebojí témy prezentovať extravagantnou, niekedy až šokujúco kontroverznou formou. Koniec koncov, potvrdzuje to aj v dieleKoi no tsumiz roku 2011, v ktorom kombinuje kriminálny uhol s nazeraním na ľudskú sexualitu, respektíve nenaplnenosťou neraz skrytých sexuálnych túžob. Čitateľný Sonov autorský rukopis divák vo filme pozná, ale príliš neocení. A to z prakticky jedného jediného dôvodu. Tým je skutočnosť, že z obsahového (tematického) hľadiska v tomto prípade nie je snímka dostatočne atraktívna. Teda, námet by nebol zlý, ale realizácia do veľkej miery až toľko diváka nebaví. Príbeh si všíma predovšetkým postavu Izumi (Megumi Kagurazaka) a jej postupný charakterový vývoj, ktorý prakticky posúva celý dej. Z neho je zrejmé, čo sa Sion ako autor snaží povedať, ale nemožno tvrdiť, že by dokázal výraznejšie zaujať. Sex a vyvinuté prednosti Megumi Kagurazaky na to skutočne nestačia. Vedľajšia línia s vraždou a vyšetrovaním je oveľa lepšia, pričom je škoda, že vo filme nedostávajú viac priestoru. Ak by sa dielo zameriavalo práve na ne, bolo by bez najmenších pochýb kvalitatívne niekde úplne inde. Aj takto totiž vidieť, že v porovnaní s hlavnou sexuálne orientovanou rovinou, je uhol s vraždou a vyšetrovaním atraktívnejší.Koi no tsumiako celok preto možno označiť za sklamanie. Ak divák už predtým videl viacero Sonových filmov, dá za pravdu, že toto dielo z roku 2011 je kvalitatívnym sklamaním. A s najväčšou pravdepodobnosťou dá za pravdu aj ten divák, pre ktorého táto snímka predstavuje prvé stretnutie so Sonovou tvorbou. Hlavná dejová línia a vývoj postáv nenadchnú a dobrého kriminálneho uhla je tu ako šafranu. Sexu je tu pomerne dosť. Ale to aj v porne, a to nemusí človek sledovať takmer dve a pol hodiny.

Sion Sonoukázal vCold fishněco, čím zřejmě diváky potěšil. Tudíž se rozhodnul situaci opakovat, a tak na scénu opět nastupujeMegumi Kagurazaka, která se snaží situaci i trochu více připepřit. Film má výborný úvod, protože jsem vůbec nečekal nějakou detektivku, která se bude odehrávat v pozadí příběhu, a nápad s figurínami je opravdu bombastický. Příběh je klasickým režisérovým bizárem, který je ale nyní takový prostší než u předchozích filmů. Dva předchozí filmy z ‘Hate’ trilogie byly na tom lépe. Prostředek filmu je tedy na hlavní herečce, která odvedla dobrou práci, šílenost postav opět nechybí, má to i překvapivý moment, jako třeba identita člověka v pokoji 202. Konec filmu opět nekončí normálně, což je ale u tohoto režiséra naprosto v pořádku. Vůbec to nepřekoná ty předchozí, ale stále je to nadprůměr. Mé hodnocení:7/10

Viděl jsem Director's cut. Forma možná převyšuje obsah, ale zatraceně skvěle! Velmi slušně vygradované. Rozvrstveno do 5 kapitol, které mají sami o sobě svůj smysl. Trochu moc sexu a nahoty? No a co? Celé se to točí kolem love hotelů, prostituce a různých úchylek jinak "normálních" lidí :) Takže proč vlastně ne... Mimochodem; hlavní představitelka se toho roku (2011) stala režisérovou manželkou. 10/10

Za ukončení musím snižovat. Do té doby celkem slušná jízda, jenomže ten konec byl fakt Šionovsky pošahaný a na to nejsem stavěný. Baví mě trochu jiný styl psychopatů. Jinak zajímavost. když se od nás při návštěvě Japonska odtrhávala jedna parta a jela přespávat jednu noc do Tokia, tak přespávali zrovna v hodinovém hotelu (mysleli si, že to je normální hotel), který je ukázaný i v tomto filmu xD.

Šion Sono opäť nesklamal. Cit pre vizuálnu stránku rovnako ako aj nápadité a kontroverzné zápletky tu nechýbajú. Je to presne šité jeho niťou až na jeden dôležitý fragment. A to je ten komediálno, morbídno-bizarný. Ktorý sa tu nenachádza. Snímka pôsobí veľmi vážne a chladno, hoci sarkazmus, ktorý Sono bežne predvádza vo svojich filmoch, si to pýta. Áno je to iné a originálne ale ruku na srdce. Príbeh o slušnej žene básnika, z ktorej sa náhodou a bez nátlaku stane super-luxusná a super-lacná prostitútka, by nemal byť až tak vážny.