Věříme vám (2025)

Zklamání pro toho, kdo od filmu očekával hlubší vhled do zneužívání, tedy do osobnosti toho, kdo se dopouští zneužívání, do traumat oběti. Toto očekávání film nenaplňuje a ani to není jeho záměrem. Ukazuje pohled soudce, a tedy divákovi představuje, jak je náročné uvěřit obětem, protože pachatelé jsou přesvědčiví. Pro matku je nesmírně těžké udržet nervy na uzdě, když advokátka zcela cynicky prohlašuje, že zálibou maminky bylo přebalovat desetiletého kluka. Matka ale musí vystupovat ukázněně, aby soud přesvědčila, a na chvíli zapomenout na všechno to peklo, na to, jak její syn trpí, když jen má zahlédnout otce. Pachatel má náskok, jedná klidně a je strašně věrohodný. Soudkyně se musí rozhodnout, komu uvěří.

Může mi někdo vysvětlit, jak tahle unylá a místy nudně hysterická pakárna vypadající spíše jako kvalitně odprodukované cvičení filmové školy může tady mít 76 %??? Závěr uživateleDadel, že to působí, že natočili film, aby měli na co nalepit statistiku kvituji. Leč s hodnocením si dovolím jít o dost níž, neboť to prostě nemá žádnou pointu, není to dokument a ač herecké výkony vzhledem k nefilmovosti všeho kolem docela jdou, tak prostě nechápu, proč mám kvůli tomu trávit hodinu a půl v kině a ještě za to platit běžný vstupný. // Pokud se rozvádíte nebo potřebujete načerpat trochu soudní francouzštiny, pak směle do toho! 😉 * malý sál

Velmi výživný start letošních Varů, který spoléhá na klaustrofobickou kameru, představivost diváka a na to, že ve vás vyvolá emoce i nejistotu, jestli ty emoce máte správné. Chtěla bych říct, že film trošičku funguje i jako taková mini soudní kriminálka, přesto, že postupem času pochopíme, že se scénář přiklání spíše na konkrétní stranu. Tím rozkrýváním pravdy je ale divák poměrně pohlcen a na ploše 78 nenáročných minut dokáže s přehledem chytnout a nepustit. Napomáhá tomu i více než slušný herecký výkon hlavní herečky, která je v podstatě neustále před kamerou a hraní její postavy, si umím představit, bylo náročné. Soudní spory mám ve filmech ráda, i když to znamená hodně kecání, ale jako ranní probuzení a vykročení pravou nohou do festivalého týdne to posloužilo znamenitě.(KVIFF 2025)

(KVIFF 2025) Když jsem na to vyrazil, rozhodně jsem nečekal něco takového. Tohle je šíleně silný film, který mě naprosto šokoval a odrovnal. To napětí, ta atmosféra, ten důvod žaloby, tak to je něco neskutečného! Sledovat tento film byla horská dráha emocí. Když v polovině filmu zjistíte, co se skutečně řeší, spadne vám čelist. Doslova! I já, když jsem zjistil důvod soudu, byl totálně v hajzlu. Mě fascinuje, čeho je člověk schopen, protože incest a znásilnění vlastního syna je věc, která dokazuje, že ten otec není člověk, ale monstrum. Za něco takového by se měli dávat tresty smrti. Change my mind. Celý ten soudní proces byl natočen velice dobře a já byl vtáhnut neskutečným způsobem. Každý zúčastněný podává perfektní výkon. Dětské postavy byly zahrané tak uvěřitelně, že jsem jen seděl a žasl nad tím, jak je tento film kvalitní. A že kurva je. Film skončí docela předčasně, ale to vůbec nevadí, protože i to, co jsme dostali je peak a masterpiece nemyslitelného rozměru!




9,5/10 Já jen žasnu, čeho jsou lidé schopni! (Čas - 9.7.2025)

Režisér dokázal mistrně vytěžit z minima maximum. Film se odehrává téměř celý v jedné soudní místnosti a kamera sleduje tváře jednotlivých postav, z 80% hlavní představitelky matky. Ani na chvíli neodtrhnete oči nepolevíte z pozornosti, hltáte každé slovo. Je jedno jak se scénář drží skutečné reality soudních případů sporů o děti. Nehledal jsem to ani nestudoval. Především jde o mistrovsky natočené komorní drama, které vás vtáhne a nepustí..