Velká nádhera (2013)

Sorrentino trpí komplexem vícecennosti, dialogy jsou bryskní a trefné, pokulháváme v provázanosti a celé to pozlátko si nevidí na špičku nosu, plačící holčička vrhající se vstříc plátnu je dokonalým zrcadlem. Pokud nějakého režiséra nemám v lásce a jeho tvorbu odsuzuji a obdivuji zároveň, bude to nejspíš Paolo. (60%)

Velkolepá nuda, která ale není tak hrozná, abych při tom zvládnul usnout. *Ve zkratce: Řím párty, stará Světica, striptérka#42, zaklíčený sochy, mrtvej mladej psychofilozof, pláš, pohřby, rituály, kněží, atd. Snaha narvat do 141 minut celej Řím a polovinu lidí z něj a ve výsledku je z toho jen povrchní chaos s několika zvýrazněnými exoty, který mi přišly tak neautentický, že mi to bylo fuck. // Dny evropského filmu, malý sál, originál s titulky. // PS: Přijde mi, žeToni Servillo je uSorrentinazárukou slabého filmu, neboť se jím tak opájí, že přestává tvořit film a tvoří jen portrét opulentní bezvýznamný a prázdný postavy, kterou pan Toni hraje.

Efektná úvodná párty, ktorá nastaví laťku poriadne vysoko, je predčasným highlightom filmu a pri tej pocitovo gigantickej stopáži je to skôr smutné. Sorrentino sa vyžíva v krásnych záberoch nevšedného talianského prostredia a hádže do toho všetkého výraznú filozofiu a myšlienky, z ktorých väčšina vlastne nikam nevedie, ktorých úlohou je veci iba načrtnúť, nie vysvetliť. Toni Servillo jeho posolstvo stelesňuje a ako znudeného snoba a člena poprednej rímskej smotánky stvárňuje dobre. Občas sa tu nájde nápaditá kritika bohatej spoločnosti (hromadné botoxove zakázky) a občas umelecky zvláštne a nezmyselné momenty (maľovanie hnevom, narážanie hlavou do betónu).Veľka nádheramohla byť lepším umeleckým filmom a mohla mať plno lepšie prednesených myšlienok, keby to nebola poriadna nuda v nóbl glamour ošate.

"Up with life, down with reminiscence." ___ Konečne sa našla vhodná príležitosť na túto manieristickú oslavu i obžalobu Ríma, snobizmu, estétstva a opulencie... vyprázdneného hedonizmu aj hlbokého prežívania umenia či prchavých magických momentov a riešením hlbokých otázok života a smrti. ___ "Čo je zlé na nostalgií, keď je to jediné rozptýlenie pre tých, čo stratili vieru v budúcnosť ?"

Sorrentinova kinematografická freska dekadentního Říma. Od začátku do konce film uchvacuje geniálními záběry z různých úhlů, primárně se však zabývá dichotomií mezi krásou a prázdnotou, autenticitou a přetvářkou. Hledání smyslu života. Oskar naprosto zasloužený. Jen je potřeba mít na film náladu a klid. A hlavně na něj nekoukat v melancholické náladě, nemuselo by to dobře dopadnout.