Válka o fazolové pole (1988)

Hned v úvodu tady mám jednu rasistickou invektivu. Žil jsem v USA asi rok a čtvrt, takže to není jen o té čecháčské ničím podložené xenofobii, ale o zkušenosti. Hispánci jsou mi svým naturelem mnohem, mnohem sympatičtější, než ukňouraní a ublížení Afroameričani. Konec rasistického výroku. I z toho důvodu jsem si tento film velmi užil. Redford navíc v první půli filmu čaroval a povedlo se mu přenést mě do Nového Mexika, do údolí Milagre. I díky skvělému hudebnímu podkladu, byla ta atmosféra skoro hmatatelná. Zápletka je zcela neoriginální...někdo se šprajcne a nechce ustoupit síle, kterou v tomto případě reprezentuje developer, který se snaží vytlačit původní obyvatele údolí. To už jsme viděli mockrát v různých variacích. Tady je to ale trochu jinak. Díky prostředí kde se to odehrává, svérázným lidem, kteří v něm žijí a poetickému způsobu vyprávění, má tento film úplně jinou náladu, než běžné filmy na toto téma. Na dramatičtější momenty dojde až v druhé polovině filmu a i tak je to...takové mexické. Díky tomu že jsou tamní lidé extrémně milí a výbušní zároveň, vnímáte, že se pohodové chvilky mohou velmi rychle změnit v hromadnou přestřelku. Redford s tímto podnapětím sice pracuje; je to velmi třaskavé prostředí, kterému může konkurovat snad jen Texas, ale středobodem příběhu jsou především autenticky působící postavy. Navíc bonus pro mě...Braga byla krásná ženská...ten oheň a vášeň...taky by se mnou dokázala motat. Válka o fazolové pole není bez chyb. Jsou tam místa, která bych vystřihnul...ale žádné z nich není v první půli, která mě celou dobu krásně šimrala u srdce. A když o tom teď uvažuju, je to už dlouho, co mě někdo dokázal okouzlit tak skvěle vybudovaným prostředím. Těch 5* dám. PS: Pozor, je to další z TĚCH pomalých filmů, které Tiktokánci nedají.

Od samotného príbehu som čakal niečo podstatne zaujímavejšie a nie takúto banálnu prkotinku. To bolo len nudné doťahovanie sa o políčko s fazuľou medzi chamtivými mocipánmi a jednoduchým sympaťákom, sem tam do toho dvaja sympatickí starčekovia, petícia, schôdza... no proste nuda ako hrom. Jediné čo ma výraznejšie upútalo bolo rozobratie charakterov a herecké stvárnenie niektorých postavičiek, napríklad Ch. Walken bol výborný, ako inak, v úlohe záporáka. Vidím to len na slabší priemer, sklamanie.55/100

Reziser Robert CervenyFord /Ordinary People, Zarikavac Koni/ natocil vyborny film o zavlazovani pola a o tom, ako tato nevinna aktivita spusti lavinu na to nadvazujucich udalosti, ktorych je divak priamym svedkom. Vitzualna stranka filmu je genialna, CervenyFord ako reziser si dal zalezat na kazdej jednej scene. Obycajne dialogy prevazuju, to dodrzuje aj tento film. A ked si zoberiem kvalitnych hercov ako Richard Bradford /V Zajeti ledu 1993, nezvestny 1982/, dalej skvelu Soniu Braga /Hranice Smrti 2006/, rovnako vybornu Melanie Griffith /RKO 281 z roku 1999, Nejsem Blazen 1994/. Plus nesmiem opomenut ani Juliu carmen /Silenstvi 1994/. Hranice fantazie a reality sa casto prekryvaju, tazko je zistit co je fantazia a co uz realita. Fascinujuce, zaujimave, genialne zrezirovane, vynimocne : 89 %

Pekne spravene, ale treba mat rad tento styl - americke prerie, kazdy nabija tu svoju hrdzavu buchacku a tancuje a pije, do toho dusa mrtveho deda, jedno ruzove prasa, rangeri, pickupy, prach, tlasty bohaty guverner, vitazstvo chudobnych nad biznisom.. - no a fazulove pole v strede tej nicoty americkej. Chvilu diskutuju, potom strielaju, trocha krvi, zasa diskutuju, piju a tlieskaju - a velmo vesela hudba.. a sceny ,ktore maju asi posobit dramaticky.. Nocojaviem.. Za dobry umysel, ze dobro vitazi, a snazivych hercov, davam z milosti 3*, aj ked je to prakticky len na 2*.

Jeden by neřekl, jaké pozdvižení dokáže nadělat jedna zasetá myšlenka resp. klíčící fazolka. Umlčet resp. udržet obyčejné lidi v nevědomosti, není zase takový problém. Ten nastává až v okamžiku, když se proti vám postaví samotný duch (patron) vesnice. Potom stačí fouknout a ......než se jeden naděje, v místním koloniálu jsou jednoznačným hitem sezony patrony a místní sveřepý businessman zavile vyje do krajiny a rozkopává plaketu s golfovým hřištěm. Místní usedlíci mají totiž tuze tuhej kořínek a ikdyž to z počátku tak nevypadá, dokážou držet zatraceně při sobě. Tendenční a romantizující resp.idealizující? Zcela určitě. Na čí straně jsou sympatie R. Redforda, není potřeba dodávat. Na druhou stranu, jak bychom mluvili, být v kůži místních starousedlíků. Pokud se vám podaří přenést přes tu jistou předpojatost, dostane se vám příjemně lidského, poeticko-mystického příběhu, o svérázných lidičkách jedné zapadlé mexické vesničky, kde zákony fungují poněkud jinak, než je měšťák navyklý. To není zase tak málo. Málem bych zapomněl. Pár užitečných rad, pokud byste náhodou, někdy v budoucnu, zamířili do Milagra resp. se ubytovali v přepychovém vzdušném apartmánu u J. Mondragona. Pište si. Pokud budete potřebovat nějakou ojetinu, „značka spěchá“, řekněte si Ch. Walkenovi. Nespěte v posteli s hlavou na západ, pokud tedy nechcete dostat žaludeční potíže. Schovat boty, pokud nestojíte o přítulné škorpióny. Venku v kadibudce se nenaklánět dozadu, pokud tedy netoužíte potom, aby se vám varlata skřípla pod prkýnko. Máte to? Neděkujte! Znáte to, od té doby, co jsou peníze....[To golfista: čekal bych, že budeš kopat za druhou stranu. Každý další golfový plácek se přecí hodí (a)nebo ne? :-)].