Teče tudy řeka (1992)

"Proč řeku tak miluji? ... Snad proto, že šumí a že nedá spát? Snad proto, že je tu věky, anebo proto, že každý den její vody v dálce umírají? ... " Prdelka Pitt zde rozehrál mistrně! ... Podobnost hercú zcela náhodná? Nastudovali li si Úhoře? Vysoce oceňuji tempo, mluvu i hodnotové žbrdlení. A proč sem ti dobytkové píšou, že nic nepochopili? Koho to zajímá? Ať se jede doznat soudružce učitelce.

Tudy teče řeka je vizuálně nádherný a emocionálně silný film, který zdůrazňuje sílu rodinných vztahů a lásku k přírodě. Režie Roberta Redforda je vynikající, zejména ve způsobu, jakým zachycuje krásu montanské krajiny a atmosféru tichých, ale intenzivních okamžiků mezi postavami. I když je tempo pomalejší, film nabízí hluboké zamyšlení nad rodinou a životními volbami. Za skvělou režii a vizuální krásu dávám velký palec nahoru. 75%

Sice krásná příroda,skvělá kamera a dobré herecké výkony ale mě film nijak zvlášť nepřitáhl ,snad proto že nerybařím a film je hlavně o tom a o dospívání a životě dvou bratrů,kde jeden z nich si ho užívá naplno ,herna ,alkohol a ženy a druhý se zamiluje do místní holky takže i tak trochu milostný příběh,na jedno zkouknutí to šlo.

Nudnej ze dvou sourozenců vypráví o tom, jak byli s bráchou jiný. Od začátku je tak nějak jasný, jak to dopadne, protože devadesátkový filmy zlověstno schovaný ve slunci uměly. Vlastně to nemá úplně příběh a rozhodně nejde ani o nějaké zkoumání charakterů do hloubky, protože sama hlavní postava se na konci svěřuje, že jediné, co o svém bratrovi opravdu věděla, bylo, že byl dobrý rybář... Ale v tom to právě je. Takovejdle film by už dneska nikdo nenatočil.

Tenhle film jsem si dnes po mnoha letech zase připomněla a opět po mně tak nějak sklouzl, aniž by zanechal šrám. Redford je mistrem v zachycení pomalu plynoucí každodennosti. Postavám nedává moc psychologie, spíš je ukotvuje v určitém časoprostoru, v komunitě, kde každý každého zná, kde všichni ctí nějaké zvyklosti, jsou nastaveni na jeden názorový proud, mají své náboženství, své předsudky. A mámy berou svůj úděl žen obětujících se pro rodinu jako jediný možný. A není dobře, když se někdo vymyká.... Ve filmu se toho vlastně děje velmi málo. Myslím, že pro amerického diváka může být film nějakým zrcadlem - podívej se, jak žiješ, jsi takhle spokojený? Nenaplňuješ očekávání druhých, místo aby ses trochu vzepřel? Celé je to tak zvláštně  svázané. Ve snímku dává jedinou svobodu řeka, ale ta hlavním hrdinům život nenahradí... No, myslím, že dvě hodiny jsou na film příliš. Alespoň pro Evropana, který potřebuje psychologii, emoce, nadsázku, zvraty, humor. Prostě něco!  Teče tudy řeka nabízí řeku a studenou každodennost. Kromě herců v hlavních rolích jsem ale ráda viděla Brendu Blethyn z Vřesovišť. A oproti Řece má ve Vřesovištích (ač jsou to jen detektivní epizody) velmi dobře psychologicky vystavěnou roli.