V máji zrozená (1960)

Někoho možná dojmou ty verše, kterak Lenin zapálil jiskru a kterak se nad ohněm z ní vzňatým všichni ohřejeme. Někdo možná se slzou v oku vzpomíná na léta budovaní a socialismu, kdy většina lidí měla tak nějak stejně hluboko do kapsy a tak to leckoho štvalo méně než dnes, kdy jsou v majetcích lidí takové rozdíly. A někdo bude namítak a tak trochu má pravdu, že se toho tenkrát vybudovalo dost a teď nejsme schopni postavit v souvislém kousku ani kus dálnice... Každý však zapomněl, že jsme se nikdy neměli tak jako dnes a že pravda tehdy se stavělo o sto šet, ale na ukradených pozemcích, za ukradené peníze, navzdory přírodě a mnohdy i logice. Poroučelo se větru dešti a na konci toho bordelu, který nazýváme érou komunismu leckde zůstalo v přírodě takové znečištění, že ani stovky milionů dnes nestačí na nápravu. To je ta daň za ten rozvoj. Když kamera zabírá vodní dílo Orava, prosím, ale nejvíce jsou zabírány závody s chuchvalci kouře nad komíny jako cosi naprosto skvělého... Celým filmem se navíc táhne jak rudá stuha odkaz na bratrský Sajuz a já se divím proč v šedesátkách někoho napadlo natočit takový škvár. Gottwald se i přes morbidní péči sovětských balzamovačů mrtvol tou dobou už 7 let rozpadal v mauzoleu na Vítkově, Chruščov jasně odsoudil zločiny Stalina už v rocešestapadesát,  a u nás nějaký řiťolezec musel točit tohle. Režisér Holub se specializoval na dokumentární tvorbu a lecos od něj např. týkající se válečných zločinců není špatné. Tohle je ale prachsprostá komunistická propaganda a nejvíc mně naštvalo jak to našroubovali soudruzi na děti narozené po válce... ODPAD

Oslavný, vysoce propagandistický film, který ukazuje československé úspěchy dosažené v letech 1945-1960. Zvlášť paradoxně znějí tyto ódy při pohledu na továrnu se třemi kouřícími komíny a černé nebe za nimi. Ekologie tenkrát ještě nebyla v kurzu. O negativech se film samozřejmě nezmiňuje. Navíc se v něm stále opakuje, že naše republika existuje pouze 15 let. O dřívějším období se nemluví. Politicky angažované básně recituje tehdy aktivistický herec Otakar Brousek, který přes své "hříchy mládí" v dalších letech prokázal, že byl skutečně dobrým hercem.