Unheimliche Geschichten (1932)

Docela by mne zajímalo CO je na tomto filmu sci-fi. Když už jej tady někteří do tohoto žánru zasazují. Ale nebudu nad tím bádat, nemám na to čas. Jako SF to má ode mne NULA BODŮ. Jako normální film to bylo pro mne moc zdlouhavé, hlavně ten poslední úsek v klubu sebevrahů. I když kyvadlo pobavilo. Pár dobrých okamžiků tu je, ale v podstatě nestojí za řeč a těch dvacet co dávám tak je spíše z dobrého srdce.(02.06.2020)

Zajímavý, skoro povídkový horor na motivy Poea a Stevensona. Má slabší chvilky, to jistě - návaznost na jednotlivé příběhy někdy trošku skřípe a působí poněkud násilně, herci vyjma Wegenera jsou trochu prkenní a je na nich všech (včetně Wegenera) vidět, že si filmaři v Německu na přechod z němého na zvukový film zvykali velmi, velmi pozvolna. I nalíčení spadalo ještě do předchozí éry. Na druhou stranu potěší stará dobrá hra se světly a stínem, v některých záběrech můžeme rozpoznat i pozůstatky expresionismu - a hlavně tam najdeme pár skutečně působivých scén. Poslední příběhový motiv okolo klubu sebevrahů byl naneštěstí zbytečně zdlouhavý, přesto v něm hezké chvilky byly. To ale není nic proti scéně v blázinci, kdy se podivná hostina zvrhává za tónů Straussova valčíku Na krásném modrém Dunaji v naprosto úchylnou seanci. Na to se dá jen dívat a hltat každý záběr, když hrdina, celkem otravný novinář, je více a více znepokojen, nakonec mu přítomní nedovolují odejít, objeví se nebezpečně vyhlížející nože... být všechny "příběhy" podobně silné, hodnocení by bylo daleko vyšší.(31.05.2016)

Ďábelský záporák Paul Wegener a nudný všetečný novinář Harald Paulsen jako spojnice několika tradičních strašidelných příběhů od Poea či Stevensona. Při své honitbě si projdou voskové muzeum plné historických záporných postav, naleznou zavražděnou ženu díky mňoukání černé kočky, navštíví tajemný klub sebevrahů či blázinec s poněkud netradičním personálem. Dohromady je to vše spojeno překvapivě solidně, celé to má vcelku slušné tempo, občas se vyloupne i povedený nápad, bohužel to ale postrádá to určité nedefinovatelné cosi, díky čemuž jsou třeba starší německé filmy z doby expresionismu ještě dnes tak působivé. A ten otravně moralizující závěr též zamrzí... Slušné 3*.(12.11.2014)

Tieto Poviedky od Oswalda, veľmi poviedkové niesu. Je to skôr príbeh podobný filmom o Mabusem a presne to sú klady a aj zápory tohto filmu. Atmosféra dobrá, herecké výkony solídne ( na svoju dobu ) a napätie primerané.(15.12.2019)