U štěstí dam (1930)

Úžasná je "symfonie ničení" v oředstavě starého obchodníčka, kde se mísí detaily jeho zoufalého výrazu a pak zuřivost s obrazy bourání a ničení jeho krámu. Pak také scény paniky v obchodním domě, když šílený obchodníček se mstí střelbou do davu nakupujících žen.

Ještě němý, skvěle natočený film, který dokáže zužitkovat všechny ty fígle pozdního němého filmu. Byl jsem unešen hlavně kamerovými jízdami a ladným pohybem, se kterým kameraman plul v prostoru diegeze a o které opět na začátku zvukového období filmové výrazivo přišlo...

"Starébudovy,lacnéobchody,všetkotozbúramaz"Dámskehoraja“urobímnajväčšíobchodnasvete!"Veľmi sugestívne nakrútená dráma postavená na silnom príbehu (podľa románu Émila Zolu). Základná zápletka je dnes už pomerne klasická - odvíja sa od toho, že obrovský, rozrastajúci sa podnik (obchodný dom "Dámsky raj") privádza na mizinu konkurujúci malý, rodinný podnik. Mladé nevinné a dobrosrdečné dievča Denise (mimoriadne presvedčivá okatá kráska Dita Parlo), neter majiteľa rodinného podniku, prichádza do veľkomesta a po počiatočnom ohromení z jeho rušného životného štýlu (pôsobivo stvárnený ruch mesta s davmi ľudí za použitia montáže) sa v ňom postupne udomácňuje. Popri ľuďoch s dobrým srdcom sa musí potýkať aj so silnou neprajnosťou, najmä zo strany jednej obzvlášť hnusnej vypočítavej a zlomyseľnej mrchy a sprievodného stáda chichotajúcich sa husičiek. Páči sa mi, že je snímka realisticky pojatá a zaváňa skutočným životom a veľmi mi sadol i ten disharmonický hudobný sprievod (Gabriel Thibaudeau, rok 2008), ktorý účinne pomáha v navodzovaní nepokoja. Pri všetkých spomínaných kladoch potom veľmi rád odpustím ten trošku naivný záver."SlúžilsiPokroku...Onjedinýzatomôže.“(28.08.2025)

Příběh, který je přímočarou obžalobou pokroku, jak ho chápali klasici literárního realismu a naturalismu, Duvivier převedl do moderní filmové řeči jako fascinující hemžení zboží a ženských tváří v titulním chrámu konzumu. "Kdo ovládá ženy, ovládá svět"; dnes se zdá, že svět ovládnou ženy kopírující mužské vzory. Nechtěl jsem uvěřit tomu, že to byl sám Zola, kdo vymyslel tak neústrojný konec; jak napsal jistý kritik, jestli nějaký režisér propásl příležitost změnit závěr předlohy k lepšímu, byl to Duvivier v "U štěstí dam".(24.09.2023)

Sociální drama z posledního němého filmu Juliena Duviviera je situováno nejen do pařížského obchodního domu Ráj žen, ale soustřeďuje se především na dopad vzrůstajícího velkopodniku na rodinu majitelů "konkurenčního" zapadlého krámku na protilehlé ulici. Scéna, kdy přicházejí za strýcem úředníci s příkazem k vyklidnění bytu a majitele při představě bourání domu popadá v zuřivosti amok, je natočena excelentním způsobem s rychlým střihem, působivým otáčením kamery i trikovým prolínáním mezi záběry. Jde o rozhodně vrcholní pasáž filmu, ve kterém si Duvivier dal na vizuálních kompozicích u většiny scén s dialogy (před oponou, na ulici mezi davem, na balkonu velkého domu a pod.) nesmírně záležet.U Štěstí damse může pochlubit i po 90ti letech slušnou atmosféru, ač pomalší tempo vyprávění komorního dramatu logicky ztrácí pro současného diváka na jisté atraktivitě. Doplnit jí může nově nahraná hudební složka obsahující i zpívané árie, v jedném případě skoro komickou (na slavnosti u koupaliště). Ovšemže mírné odlehčení ve vážném ději zůstává na místě. PS:Kdo se první ukáže v plavkách, dostane od strýce dárek!:-)75%(14.02.2020)