Voici le temps des assassins (1956)

Možno by mohol niekto namietať, že sa udalosti pohnú po hodine filmu, ale čas vrahov príde v plnej paráde. Každý fanúšik v tej chvíli ocení Duvivierov pomalší štýl s dokonalou charakteristikou postáv a motívov. Francúzska thrillerova škola ako z partesu. Jean Gabin vo svojom civilnom herectve perfektný.

...a tohle mělo být co? Spolu sFrancouzským kankánemjeden z nejhorších francouzských filmů této doby, jaký jsem dosud viděl. Dost smutné, že oba tyhle filmy zdobí jméno takové herecké legendy jako Jean Gabin. A ještě paradoxnější, že na obou Gabin po téměř 20ti letech obnovil spolupráci s režisérskými velikány (Jean Renoir, Julien Duvivier), se kterými v meziválečné éře natáčel naopak své nejlepší snímky první kariéry. Snad už k těmhle opakovaným spolupracím po tolika letech ani nemělo docházet. Zmíněný "Kankán" byl sice dost bizardní, ale u něj věřím, že v rámci žánru (něco jako hudební revue na filmovém plátně) to v době vzniku fungovat mohlo,Čas vrahůvnímám jako totálně nepovedený snímek, se kterým tvůrci šlápli hodně vedle. Thriller? Obávám se, že ten se neodehrával ani tak na plátně, jako spíše v mém nitru, než jsem se napotřetí dokázal prodívat až do konce. Budiž k pozitivům snímku připočteno, že jeho první polovina se nesla pouze ve znamení neškodné nudy, než se rozjela snůška plná nesympatických postav bez jednoznačnější motivace. Všichni se tu chovají jako psychopati, všechny herecké výkony jsou plné šílené hysterie a afektu, ale tedy... ta poslední dvacetiminutovka s chlupatým pejskem ve velké akci, to byla teprve šaráda jako vyšitá do nějaké laciné parodie. Takový propad bych od Duviviera opravdu nečekal. Přiznám se, že docela závidím onomu spolukomentujícímu znalci (borsalino), který v tomhle dokázal vidět výborný film ze staré francouzské školy, rád bych ho zde spatřil též. Ale pokoušet se o to podruhé už nebudu...20%(07.04.2020)

Pravděpodobně nejhorší film s Gabinem, co jsem kdy viděl. A to jsem se přitom na něho tolik těšil. Ze začátku to působí docela nadějně, ale děj postupně začně být hrozně bizární, nevkusný a vyloženě přetažený za vlasy. Uvědomil jsem si, že zde není jediná sympatická postava. Někdo, komu byste mohli fandit. Všichni (dokonce i psy viz. závěr) se chovají jak nebezpeční psychopati, schizofrenici a scénárista se nebojí občas dost tlačit na pilu některými velmi bizárnimi situacemi, kterým se nedá vůbec věřit. Jsou spíš jen nechutné. A sám Gabin svým výkonem, takovouhle šáradu nezachrání. Je mi to líto, ale ani na slabé dvě to není. Dávám tedy hezkou jednu hvězdu.(21.10.2017)

Film ze staré francouzské školy s přirozeně životným šéfkuchařem a zároveň přátelským šéfem prosperující restaurace. Když se jednoho dne ve dveřích objeví mladá Catherine (Danièle Delorme), dcera jeho bývalé manželky ze druhého manželství, nabídne jí André Chatelin (Jean Gabin) zázemí a střechu nad hlavou. S rostoucím zájmem Catherine o Andrého začne docházet k mnoha neshodám mezi Andrém a jeho přáteli, zejména s Andrého chráněncem Gérardem. Brzy po svatbě Catherine s Andrém však náhoda vyvede Andrého z milostného opojení a začne zjišťovat, že je zamotán v pavučině lží. Jak se celý film pohybuje v klidném tempu, závěrečných třicet minut začne slušně gradovat až do mrazivého finále. Jen hudba mi připadla hlavně v závěru trochu nevhodná, spíše veselá, ale naštěstí jí tam nebylo moc, takže to nevadilo. A Jean Gabin hrál velmi příjemně, civilně a tím získal film na realističnosti. Jednoznačně plný počet hvězdiček.(06.11.2011)

Nechal  som sa unasat mainstrreamom, i ked chapem Pierra ze sa mu to nepacilo. Proti gustu ziaden disputat Pierre, prezijem to   : 86 %(19.04.2022)