U nás v Mechově (1960)

Zde se mělo jednak o kritiku, ale ještě víc o satiru na zloděje socialismu. I ti, co v tehdejší době nežili jistě znají heslo: Kdo neokrádá stát, okrádá rodinu. Na podobné bázi fungoval film Příště budeme chytřejší, staroušku! o dvacet let později. I přes až legendární obsazení se to zvrhlo pouze v hysterické pobíhání a okrádání, kde se dá. A poté hysterické strachování z kontroly. Na druhé straně se zde česká povaha dostává skutečně na povrch. Protože závist funguje v našem státě dokonale. Když má soused kupu hnoje, já musím mít dvě kupy. A že se v socialismu ze státního kradlo pamětníci dobře ví. Nám ostatním to vykládali rodiče a prarodiče jako vtipné historky.

Zednářská symbolika: Filipovský – skrytá ruka 13:55 Propaganda o dobývání „vesmíru“. Raketa dvacet metrů nad zemí a už se dobývá „vesmír“. Neustálé sakrování. Měsíčňan Fiala už zase sní o nesmyslu: „Budeme pěstovat kukuřici na Měsíci.“ Celkem ucházející komedie, až na závěrečnou nepovedenou desetiminutovku. Několikrát jsem se zasmál. Míla Myslíková překvapivě v roli sexy ženy.

Přemýšlel jsem, jak zhodnotit a nakonec jsem zvolil možnost dvou hvězd (časem možná změním na 3). Filmařsky je to zvládnuté opravdu dobře, každopádně vtipné to není skoro vůbec (spíš trochu až ke konci). Mimochodem nevim, čím to je, ale filmy Vladimíra Síse mají v sobě takové kouzlo, že se vždy při sledování citim dobře a pohodlně. Tohle se mi u jiných režisérů nestává.

Film, v ktorom sa stretne na jednom mieste Menšík, Kemr, Filipovský, Hrušinský, Fiala či Myslíková? Človek si povie, že wow. Žiaľ, tie mená ďaleko predčia dej, komediálnosť aj hodnotu celého filmu. Snáď aj preto, že scenáristom je pán Možný a ten asi písal len to, čo bolo v roku 1960 možné. Alebo mu jednoducho chýbal väčší zmysel pre humor. Aj keď niektoré situácie vyšli ("Že jim hamba není, tak nahlas!").

,,Každý něco pořád skrývá..."(jo, třeba ukradené pomyje pro prasata pod nohavicema) a každý se taky kamsi schovává.,,Kde by ste je měli najít? No na družstvě přeci. Tady každý myslí jenom na družstvo."Budujeme, přivážíme bagry a traktory nové techniky... Jaroslav Mareš hraje v necelé čtyřicítce o 20 let mladšího kluka s motorkou a bagrem, ale nadšení z budovatelství je z něj cítit stejně jako ve Vávrově Nástupu. Samozřejmě oslavujeme především sovětskou techniku, která nám, jak televizní vsuvka filmu napovídá, již brzy umožní let vzhůru do vesmíru. Gagarin nám sice ještě zatím nikam neodletěl, ale když se tohle děje v SSSR, proč to předem trochu neoslavit filmem? No teda, pánové!!! Takhle pitomě začínat zlatá šedesátá...? Měl jsem místy pocit, že mi z tohoto nadupaného nářezu úplně přeskočí. To přesto (nebo snad právě proto?) že tohle všechno režisér Sís nechává v příběhu vyústit do mnoha vizuálně groteskních situací, vystupňovaného sice do závěrečné pointy (což je plus), bohužel s odstupem času převažují spíše nechtěně vtipné momenty. Ledy v roce 1960 tály ještě pomalu a doba dala příležitost zatím vzniku skvělým filmům jiným žánrům, z komedií roku mne mnohem více bavili slovenštíSkalní v ofsajde. Mno, na letní poledne asi ideální věc, kdy se kvůli šílené teplotě nedá jít ani ven a člověka skoro nic nebaví. Rudolf Hrušínský skvělý i zde.(50%)