Piknik (1967)

Skupina amerických vojakov počas druhej svetovej na tichomorskom ostrove hľadá Japoncov. Respektíve sa ich vyberie hľadať Sandhaus a kým naňho Somr, Hálek, Macháček a Landovský čakajú uprostred horúcej džungle, plnej hmyzu a iných väčšinou cudzopasných bezstavovcov v detailných záberoch, začne im z nudy a nervozity pozvoľna špliechať na maják a čím ďalej tým viac psychologicky dramatizujú. Predlohou filmu je divadelná hra, čo je celkom vidieť a ako veľmi dobre zahraná psychodráma by si to zaslúžilo možno aj štyri hviezdy. Zároveň to ale má byť vojnový film a chovanie postáv má ozaj ďaleko od skúsených prieskumníkov v neznámom teréne s veľmi pravdepodobným výskytom nepriateľskej armády. Takže to bude za tri pripučené moskyty na spotenej chlpatej pokožke. PS: To boli časy, keď sa film odohrávajúci sa na pár desiatkach metroch štvorcových lesa mohol ísť nakrúcať do Kambodže!

Tak jsem si myslel že jsem už viděl všechny československé a potažmo české či slovenské filmy tohoto stylu ale dneska mě CS-FILM vyvedl z omylu. No..čekal jsem osobně trochu něco jiného, je to opravdu takové celkem brutální psycho, celý film se motá okolo  jednoho plácku který by jsme natočili u nás za barákem takže opravdu nevím co teda točili v Kambodži, možná pětivteřinový záběr Japonské armády.ovšem ruku na srdce..jak by se každý z nás choval v jejich situaci...takže výkon herců (mých oblíbených na jedničku) ale jinak to trošku zavání nudou. Nemohu jinak ale za akci a spád filmu pouze 2*. Snažil jsem se porovnávat s "OÁZOU" ale opravdu to nelze. Poměr je tak 10:1     https://www.csfd.cz/film/1028-oaza/prehled/

Solidně natočená a docela slušně zahraná, ale také mdlá a nedůvěryhodně napsaná konverzačka, u které sice chápu, o co se snaží, ale moc jí to nefunguje a necítil jsem z ní, že by se měla odehrávat na konci druhé světové války. I přes příjemnou stopáž a fakt, že za Československa zde vznikl film o amerických (!) vojácích, se snad ani nevyplatí tuhle těžce zapadlou a zvláštní záležitost vidět. To už radši věnujte čas do zhlédnutí Démantů noci, které jsou taky o druhé světové, trvají skoro stejně dlouho, ale jsou mnohem silnější, mnohem uvěřitelnější a mnohem propracovanější, než tenhle slabý pokus. Označit to jako psychologické mi navíc přijde dost diskutabilní, když je tu spousta dialogů vlastně o ničem. 2*

V šedesátých letech, tedy v době tzv. nové vlny, se filmoví tvůrci nebáli experimentovat s jakýmkoliv žánrem a tak vznikly české filmové skvosty, a že jich není málo, z kterých je bohužel většina pozapomenuta. A vznikaly by dál, jenže, jak známo, v roce 1968 v Sovětském svazu Brežněv vzteky bouchl pěstí do stolu, poslal na nás tanky a utípl všemu tipec. Do dneška se už na tuto filmovou tvorbu nové vlny, hlavně v žánrové rozmanitosti, nepodařilo navázat. Proto lze za filmový skvost považovat i tento skromný snímek, který, na svou dobu, odvážně pojednává příběh amerických vojáků průzkumného oddílu kdesi v tropické džungli ve válce proti Japonsku. Na základě vlastní divadelní hry si to za pomoci Vladimíra Síse natočil Ladislav Smoček a do sedmdesáti minut dokázal vtěsnat tolik žánrových motivů, že se jeden až diví, jak to dokázal. Celé dějství se odehrává na jednom místě, což potvrzuje onu divadelní předlohu, a už od samého počátku z toho září především poetika. Psychologické rozhraní se postupně buduje a houstne každou další minutou, až do nevyhnutelného dramatického finále. Vzájemné vztahy pořádně dostanou zabrat vlivem vzniklé paranoie v absolutní tichu, ve které i nepatrný šelest budí podezření. Vlivem nízkého rozpočtu jsou scény válečné pojednány jen zvuky výstřelů a výbuchu ve scenériích krajiny oné džungle. Po umělecké stránce se jedná o dílo impozantní a skutečně jedinečné. Divadelní hra místo na prknech divadla přímo v reálných kulisách divoké přírody za obrazů bojů o přežití ve světě hmyzu. Nic než umělecký kontrast s lidským bojem o přežití ve válečném stavu. Hra pro čtyři herce (pátý hru opustí brzy), kteří plně ukázali svůj herecký um. Nízkorozpočtový umělecký válečný snímek jen pro filmové fajnšmekry.

Navzdory skvělé kameře Stanislava Miloty a metaforickým "biologickým" prostřihům zůstává Piknik divadelním konstruktem a vysoce hodnotným "záznamem" prvního představení Činoherního klubu spíše než filmem. Jako stále platná společenská alegorie a jako herecký koncert (s prvními houslemi ironického Miroslava Macháčka) ovšem špičková záležitost.Víš, co je to drogerie? Když jdeš v létě kolem, tak na chodníku... - ... leží hovno. - na chodníku voní drogerie! A za pultem bude pan Rosden a bude prodávat, ale jenom slušným lidem, sprosťákům ne! - Dokud nedostane rakovinu.