True (2004)

4*povídkový film "Paříži, miluji Tě" jsem kdysi viděl, ale paměť mi už tak daleko nesahá, tak si dovolím ještě ohodnotit tento Tykwerův kraťas, který se v něm objevil. Jeho snímky většinou chválím a tento nebude vyjímkou, protože do pár minut dokázal vecpat intenzivní emoční prožitek jedné netypické milenecké dvojice. Samostatně si ho můžete prohlédnouttady, i když české titulky moc nesedí ;([ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ]

Dokonalá demonstrace toho, jak lze i na malém prostoru vykouzlit mnoho citu. Jestliže je tato krátká filmová povídka součástí antologie Paris, je t'aime, důležitější je v jejím případě spíše ta láska, než Paříž. Milostný vztah je zde ukázán v jeho celistvosti, od nezapomenutelného seznámení, přes svěží start, malé roztomilé partnerské rituály, jež se mění postupem času v ubíjející rutinu až po... Ha a já bych vám to pomalu celé vykecal. Lepší bude, když se na to mrknete sami. Nicméně stojí to za to, uvidíte...

Nejzdařilejší povídka z celého filmu Paříži, miluji Tě, to každopádně. Ale především asi nejlepší „kraťas“, který jsem kdy viděl. V dané délce maximálně úderný, emočně rozmanitý a silný, výborný ve všech svých složkách. Zároveň nabízí asi nejefektivněji shrnutý romantický vztah vůbec. Pro mě osobně je True z mnoha důvodů velkou srdcovkou, kterou si můžu pouštět pořád dokola a nikdy mě neomrzí (především tedy ta převažující část odehrávající se za doprovodu hlavního hudebního motivu).

Tykwerův příspěvek ke skupinovému dílu je neuvěřitelně působivý - v průměhu filmu se na diváka snáší tíha života, víc a víc... a víc a víc a víc! až nakonec témař nejde snést, a pak - přijde pointa, taková, jakou myslím nikdo nečekal - a veškerá tíha padá pryč. Tenhle režisér v tom zkrátka umí chodit. 80%!

Nejen řemeslně naprosto skvělé dílko, ve kterém ani tolik nejde o to, že v něm hraje Natalie Portman. Jakoby odměřený gradující komentář hlavního hrdiny vyústí v závěrečnou větu při telefonním rozhovoru, kterou si každý může vyložit po svém. Proč sledovat nekonečné love story, když může mít člověk stejně silný dojem i ze sedmiminutového filmečku?