To se stává (2009)

Je to príjemný mix čiernej komédie a katarznej drámy. Rád si pozriem filmy o dysfunkčných rodín a tento film je fajn. Film je nádherne spracovaný a spomalené sekvencie nehôd sú úžasne natočené. Naozaj oceňujem režiséra Andrewa Lancastera, ktorý zvolil jednoduchý príbeh a vykreslil ho tak dobré, plus komický pohľad na vážnu tému bol úplne iný. Geena Devis odviedla fantastickú prácu a jej komické načasovanie bolo jednoducho dokonalé. Opäť dokázala, že je skvelá herečka. 6/10

Stane se to asi u jednoho filmu z padesáti, ale tentokrát šlo o jasný přešlap a s Blue.Poison se mineme hodnocením. Uznávám, že lidé jsou zvyklí na schématická dramata a přijít s něčím ojedinělým není v dnešní době mainstreamu snadnou záležitostí. Přesto bych od Accidents Happen očekával trochu víc než jen přehlídku absurdních nehod a trapasů. Mám pocit, že mi i celkem došlo, co mi chtěl autor povědět, jenže se mu to povedlo spíš jen tak naznačit. Sám sobě se divím, kolikrát jsem se zasmál a i pobavil, jenže i tak to bylo málo a hloubku tohoto dílka prostě nedocením. Ani tragikomedie by dle mého neměla vynechávat některé základní aspekty filmu a kdo mě zná, ví, že pro mě je v prvé řadě nejpodstatnější příběh. Ten zde velmi pokulhává, vlastně jako by ani nebyl. Film jen tak plyne, jako když padá prach v přesýpacích hodinách, jenže když je otočím, padá dál a dál... a tak stále dokola, nic se nestane. Stejně tak, jako by se nic nestalo, kdybych si Accidents Happen dnes odpoledne nepustil, jenže je to tak, nehody se stávají. (40 %)

Úvodní sekvence – během nichž začínáte tušit, že kameraman ujíždí na zpomalených záběrech – vás namlsají, zatímco zbytek filmu se poměrně těžko zbavujete jakési letargie. ~ Jedná se o ne úplně špatné komediální drama s prvky černého humoru, jež stojí na základní premise: nehody jsou součástí života a zkrátka se stávají. Lepší tři hvězdy. ~ ~Nikdy nevíte, co vás čeká za rohem. Může to být nehoda, nebo to může být nádherné překvapení.

Byť film působí jako jednoduchý a místy možná až povrchní, je velmi silným dramatem, které jde poměrně do hloubky. Hrdinové jsou skuteční a to hlavně proto, že realisticky mluví a jednají. Odrazující plakát a podivná kamera na začátku je potom vyvážena pocitem, který ve vás snímek zanechá. To vykreslení komitragičnosti současného světa mi v tomhle podání prostě sedlo.

Slabší príbeh, ktorý ma veľmi nezaujal (aj keď to vyzeralo zo začiatku nádejne), ale s príjemnou hudbou a krásnymi spomalenými zábermi, už od prvého, s dieťaťom skáčucim v postrekovači s horiacim susedom v pozadí. Až neskôr som si uvedomila, že najviac sa mi páčili paradoxne práve scény s nehodami. Do konania a cítenia postáv som sa nedokázala celkom vcítiť, čo bude možno tým, že ma ešte nepostretlo nešťastie straty niekoho blízkeho. Keď to raz príde, asi viem, čo si pozriem…
”Nehody sú súčasťou života. A tie naozaj škaredé nehody majú pôvabný spôsob, ako sa zdať neskutočné. Každá tragická nehoda má svoj šťastný príbeh. Ale než naňho príde, môžu ubehnúť roky…”