Nepravý muž (1956)

Mezi všemi těmi laskominami, které Hitchcock natočil, působí "Nepravý muž" skutečně trochu jako chudý příbuzný. Není tak vymazlený, nablýskaný, připomíná spíše dokument. Vždycky na mě působil spíše jako francouzský než americký film. Troufám si tvrdit, že má v sobě dokonce lehký dotek Bressona. Rozhodně ho neřadím mezi "špatné Hitchcocky" (jak jej označil sám velký mistr), ale mezi ty velmi dobré, avšak ne vynikající. Moc se mi líbí výkon Very Milesová, jak se postupně propadá do spárů šílenství. Dále to, jak nám snímek přibližuje pocity neprávem obviněného Fondy - jeho hanbu, bezmoc, jak převoz do vězení sledujeme jeho očima atd., to je moc pěkné. Nebo jak ty svědkyně z pojišťovny identifikují pravého pachatele a pak stojí tváří v tvář Fondovi - ani nemusí nic říkat, trapnost celé situace pochopíme i beze slov. Jedinou chybu spatřuji v tom, že Fonda a skutečný pachatel si nejsou vůbec podobní...

Prvá polovica filmu sa nesie na vlne neorealizmu a je príkrym svedectvom toho, ako s nespravodlivo obvineným jednotlivcom zaobchádza inštitúcia. V druhej polovici dôjde k dramatickej zmene (prepustenie z väzenia) a úlohy sa vymenia, ako je pre Hitchcocka typickejšie. Henry Fonda napokon svoju manželku osobne odvezie do sanatória a nechá ju zavrieť, pretože ako ona v slabej chvíli pochybuje o jeho nevine, tak on pochybuje o jej zdravom rozume. Úzkostnú atmosféru umocňuje fakt, že policajti, zamestnanci sanatória, právnici či bankoví úradníci (hádam len s výnimkou obhajcu Anthonyho Quayleho) sa podobajú ako vajce vajcu a v podstate sa správajú rovnako, pričom ešte aj (symbolicky) sídlia na jednej chodbe, čím dávajú pološialenej žene za pravdu. Záverečný záber mi pripadal ako kompromis k úvodu, v ktorom sa autor osobne (spravil to takto aj nejaký iný režisér?) prihovára divákovi a informuje ho, že uvidískutočný príbeh. Úplne iný Hitchcock, než som čakal, omnoho vážnejší a temnejší, do čoho perfektne zapadá použitie čiernobieleho filmového materiálu. Vynikajúco opísaný mechanizmus pamäte (očitého svedectva).

Geniálna práca s atmosférou a napätím, nie ale vo všetkých momentoch. Napríklad, keď už bolo konanie pred súdom, som si príbeh podobne neužíval, lebo mi trochu začínal svojím zauzlením sa liezť na nervy. Dielo na mňa napriek všetkému (Film-Noir to dnes nemá ľahké) veľmi príjemne pôsobilo, najmä vďaka nadšeniu z tohto typu umenia.Henry Fondatiež samozrejme výborný.

Pro mě příliš odtažité a chladné; všichni, včetně Henryho Fondy, hrají bez sebemenšího zaujetí. Na rozdíl od podobného tématu v jiném Hitchově filmu (Na sever Severozápadní linkou (1959)si z Nepravého muže pravděpodobně po času nevybavím žádnou stěžejní scénu. O (filmových) policejních postupech si myslím své a o adekvátnosti hudby rovněž.

No, je to celkem průser, když si spořádaného basistu a otce od rodiny spletou s lupičem a zlodějem, nicméně i tohle se může stát. A podle Hitchcocka se to skutečně stalo.DĚJ: Christopher Emmanuel „Manny“ Balestreroje spořádaný newyorský basista, který žije klidný život s manželkouRosea dětmi. Jednoho dne, když jde do pojišťovny požádat o půjčku, je omylem identifikován jako lupič, který už dvakrát přepadl stejnou kancelář. Policie ho zatkne, svědci ho poznávají a všechny důkazy (včetně rukopisu) ho usvědčují. Manny a jeho rodina si najímají advokáta, který se snaží dokázat jeho nevinu, ale situace se stále zhoršuje – Rose se psychicky zhroutí a Mannyho osud visí na vlásku.ZHODNOCENÍ:Celkem jednoduchý film s jednoduchým příběhem, s vynikajícím uhlazeným, spořádaným a mlčenlivým Henrym Fondou o tom, jak může zákona dbalý občan skončit ve vazební věznici a u soudu na něco, co nespáchal. Typický Hitchcockův thriller založený na skutečném případu, který skvěle buduje napětí a ukazuje, jak snadno se může člověk ocitnout na nesprávném místě v nesprávný čas.