Ten jediný (1999)

Podarená romantická záležitosť. Príbeh sa dotýka vážnych tém partnerstva - neplodnosť, potrat, adopcia, nevera, smrť - no elegantne ich spracúva spôsobom, ktorý neskĺzava do ultravážnej ťažoby, ani do trápnej komédie nasilu. Naopak s elegantnou dávkou primeraného humoru sa napokon končí silným, no v rámci deja uveriteľným happy endom.

Rané tvůrčí období dánského klenotu. Susanne Bier se poslední dvě dekády vyjadřuje k dalším a dalším mezilidským vztahům a dělá to formou vskutku působivou. Vesměs neveselou, obrazově naturalistickou, nepřikrášlenou, vždy těžící z výtečných hereckých výkonů. Dokáže umně navodit atmosféru a její tvůrčí postupy v divákovi vyvolají potřebnou dávku sympatií k jednotlivým postavám. Na startu své režisérské dráhy byla nicméně rozvernější, dokonce pracovala se šťastným koncem. Vycházela ze situací, které mnozí možná zažili. Postavy tu řeší otázku dětí, jedni je mít nemohou, jiní se obávají, že jim to zkazí vztah, postavu… Severské, jiné, milé.

"Kdyby naše koule byly klakson, jak by asi troubily ??" ;)Velmi zvláštní biják.. Podivně bizarní a zároveň až nečekaně předvídatelné, vší té bizarnosti i snaze o parodizaci žánru navzdory.. Hodně černý, to není rasismus, severský humor silně degraduje až sitcomová zkratkovitost a zejména tolživé poselství snímku tentokrát téměř, samozřejmě až na to finále, nekýčovité kýčařky Susan Bier..

Hodně ujetá komedie, kde jsem si nenašla k nikomu z nich absolutně žádný vztah a co víc poprvé mi to vůbec nevadilo. Ty vztahy i lidi byli tak mimo, že jen koukáte a nevěříte že tohle dílo vůbec vzniklo. Rozhodně jsem se nenudila, nejvíc tu boduje Paprika Steen a měla jsem fakt výbuch smíchu jak na konci volá na dítě :).

Příjemný film, který odlehčeným způsobem ukazuje problémy partnerských vztahů. Komičnost spočívá hlavně v podivnosti vedlejších postav jako spolupracovník Knud, psychošvagrová Mulle, kamarádka Stella, než v samotném ději. Potěšilo mě, že ta příšerná ženská umřela a nemusela jsem se na ní dívat celej film, jak poplácávala manžela po tváři - doufala jsem, že se konečně otočí a jednu jí švihne, no aspoň to pak párkrát schytá Sonnyboy. Taky mám ráda ty detailní pohledy do tváří postav, které se objevují snad ve všech filmech Susanne Bier.