Po svatbě (2006)

Trochu červená knihovna, trochu pila, na kterou se dost tlačí, trochu vztahová fantasy. To, co se tak podivně zašmodrchá a pak ještě podivněji rozplete, ovšem výborně zahrála ústřední čtveřice. Mikkelsenovi věříte každý pohled, Lassgard opět umně skrývá emoce, aby pak nad nimi ztratil kontrolu, jíž naopak nechce a nemůže ztratit půvabná S. B. Knudsen v roli jeho milující manželky. A křehká Christensen do role citlivé Anny skvěle zapadla. Vztahová dynamika díky jejich výkonům působila autenticky. Kamera je často zabírala tak zblízka, že se jejich tváří téměř dotýkala, a nedala jim prostor roli nějak ošidit. Každý z nich byl jiný, potažmo směřoval k nějakém osobnímu cíli, ale v pár dnech se všichni čtyři museli přizpůsobit novým skutečnostem a herci ten příběh o Dobru s velkým D ustáli.

Velmi výborný film. Můj druhý od Susanne Bier (ale první dánský). Nepočítám Bratry, ty jsem viděl jen v emeryckým remaku. Tenhle film mě velmi oslovil. Přímočarý děj bez kudrlinek, jako vždy skvělý Mads Mikkelsen , který se proklubává do mých TOP 10, asi budu muset někoho obětovat, aby uvolnil místo. Dobrá je i Sidse Babett Knudsen i Švéd Rolf Lassgård (Muž jménem Ove). Místy mi trochu vadila točící se kamera, ale dalo se to ustát.Hrdinou filmu je Jacob Mads Mikkelsen (Mads Mikkelsen) pracující v indickém sirotčinci, který zoufale potřebuje finanční prostředky.Vše se vyvine trochu jinak, než Jacob předpokládal, ale ve své životní volbě si vybral logickou variantu.

To musí být člověk na druhé straně světa, abys mu pomohl?Dogme 95 pro masy. Co z asketického manifestu, z něhož Bier zjevně loupí, v jejím filmu zůstalo? Fascinace oslavami, 'ošklivá' digitální kamera, detailní kompozice tváří, dokumentární feel.
Jazyk navázaný na syrová sociální dramata ale Bier přenáší do příběhu, který by se v trochu jiném hávu příliš nelišil od běžné komerční produkce - příběh o šlechetném miliardáři, který dává naivnímu aktivistovi lekci z odpovědnosti ve smyslu úvodního citátu. To celé v kulisách takových úctyhodných brakových institucí jako jsou svatba a nevěra.
Tam, kde k efektivnímu emocionálnímu ždímání nestačí nástroje estetické přiblížení z příručky Dogme 95, vypomohou zcela proti smyslu manifestu slzopudní Sigur Rós.
Sidse Babett Knudsen velmi zajímavá mature, která odhalila ještě víc ze svého talentu vPetrobarevci petrklíčovém.

Efter brylluppetma dokázalo emočne rozložiť (aj keď som tentokrát slzu nevyronil) spôsobom, akým sa to naposledy podarilo asi iba dielu s názvomJagten. Neviem, či je úplne možné, aby to bolo mj. efektom onoho nadvýrazného talentu p.Mikkelsena, ale vždy mám pri jeho účasti pocit, že práve on je tým prvkom, ktorému môže výsledok vďačiť za svoju nadštandardnú a niekedy až bezkonkurenčnú funkčnosť.Efter brylluppetje skvelým príkladom toho, kedy je mierne badateľné pozorovať občasnú plochosť danej réžie, ktorá si zakladá na vykladaní es hlavne prostredníctvom výborných výkonov jej osadenstva, pretože tie tu podáva nielen zmienený p. Mikkelsen, ale aj p.Lassgårda i., ale i skvelým príkladom toho, kedy jemne umelecký rukopis ľahko stačí k tomu, aby aj rutinný námet pôsobil nadpriemerne.

Mnou docela dlouho vyhledávané a nikde dostupné vztahové drama konečně doplulo na službu, jejíž chvilkové předplatné jsem si omylem zapomněl zrušit, a tak jako kdyby osud zavelel, že jej mám konečně zkouknout. Bohužel jsem se ale během sledování nedočkal naplnění předchozích očekávání a třebaže Madse Mikkelsena můžu kdekoli, kde se jen mihne, ani ten mi tentokrát nepřišel tak stoprocentní, jak jsem na něj zvyklý. Neřeší se tu vůbec jednoduché životní problémy, ona střídmě boční linka s Indií mě dost pohladila po duši, ale zbytek snímku se mi nedokázal prodat tak, abych to dotáhl k té čtvrté hvězdě. [viděno v KVIFF.TV 16.2.2025]